Arnika: Češi sní až trojnásobně víc dioxinů, než činí limit

Češi v jídle zkonzumují až třikrát více toxických dioxinů, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Tento závěr Státního zdravotního ústavu potvrdila analýza pstruha z Nisy, kterého loni nechalo prozkoumat ekologické sdružení Arnika. "Po snězení dvousetgramové porce libereckého pstruha bychom dvojnásobně překročili limit týdenní spotřeby těchto látek doporučený Evropskou komisí," seznámil dnes novináře s výsledkem analýzy předseda sdružení Jindřich Petrlík. Výsledek měření byl přitom lepší než další dvě analýzy z loňského roku. Rozbory prokázaly, že v parmě z Vltavy a cejnovi z Labe bylo toxických dioxinů a polychlorovaných bifenylů dvou- až šestinásobně víc než v pstruhovi z Liberce. Pertlík poznamenal, že konzumaci dioxinů se nevyhnou ani vegetariáni, protože se tyto látky vyskytují i v mléce. Jedinou cestou, jak se těchto nebezpečných a těžko odbouratelných látek zbavit, je podle Arniky pečlivé monitorování a zacházení s odpady. Polychlorované bifenyly se začaly vyrábět v roce 1930, používaly se do transformátorových olejů, barev či inkoustů. Kvůli jejich negativnímu vlivu na zdraví platí zákaz jejich výroby v Česku od roku 1984. Stále jsou však v životním prostředí a jejich likvidací ve spalovnách vznikají dioxiny. "I když je zachytí filtry, popílek s dioxiny se ukládá na skládky pro normální odpady. Odtud se dostávají s vodou do čističek vod, kaly z čističek mohou být použity na hnojení," popsal cestu dioxinů na pole Petrlík. V posledních letech se zlepšilo monitorování těchto nebezpečných látek a Česká republika přistoupila k takzvané Stockholmské úmluvě omezující 12 nejjedovatějších látek. Petrlík si však nemyslí, že to stačí. Jeho sdružení žádá například uzavřít spalovny, které překračují limit vypouštění dioxinů. Chce také, aby ministerstvo životního prostředí připravilo nařízení vlády o přístupu k informacím o toxických látkách. Pod petici Budoucnost bez jedů Arnika sebrala 8000 podpisů.