EK navrhla pro ČR zjednodušený systém částečných přímých podpor

Evropská komise podle očekávání navrhla pro Českou republiku a další kandidátské země postupné zvyšování přímých podpor jejich zemědělcům, jež by měly až po desetiletém přechodném období dosáhnout úrovně aplikované v té době v EU. Pocukrovala svůj návrh souhlasem s tím, aby po dobu tří let byly přímé platby poskytovány na základě podstatně zjednodušených údajů. "EU bere na vědomí požadavek ČR, aby její zemědělci obdrželi po vstupu stejně vysoké přímé platby jako zemědělci v EU. Má zato, že by tomuto požadavku nemělo být vyhověno, ale že by přímé platby pro Českou republiku měly růst postupně během přechodného období," uvedla EK v návrhu společné pozice EU, který má ČTK k dispozici. V souladu s lednovým stanoviskem EK se v něm navrhuje, aby přímé podpory v roce 2004 činily 25 procent úrovně EU a zvyšovaly se každoročně o pět procent až do roku 2006. Novinkou je rozpis pro další léta - platby mají vzrůst o pět procent v roce 2007 a pak po deseti procentech každý rok až na plnou výši v roce 2013. Nikdo dnes ovšem neví, co bude v té době tato "plná výše" znamenat. Výše plateb se má zjednodušeně vypočítat prostým vydělením celkové částky, jež bude k dispozici, počtem obdělávaných hektarů, tedy bez ohledu na produkci, která je v EU druhým základním hlediskem. Počet obdělávaných hektarů bude stanoven podle statistik platných k 30. červnu 2003, přičemž započteny budou pouze pozemky "v dobrém zemědělském stavu slučitelném s ochranou životního prostředí". Nárok na tyto přímé podpory vznikne podle návrhu EK všem hospodářstvím o rozloze převyšující 0,3 hektaru; ČR se může rozhodnout tuto hranici zvýšit, nikoli však nad jeden hektar. Zjednodušený systém potrvá tři roky, s možností ho dvakrát o rok prodloužit. Pokud ČR nebude po tomto limitu schopná aplikovat přímé platby podle složitého systému EU, zachová si zjednodušenou formu, nebude však moci nárokovat zvyšování celkové částky. Komise také navrhuje umožnit České republice dál poskytovat zemědělcům pomoc ze státní pokladny, ale pouze pro ty plodiny a výrobky, na které se vztahují subvence EU. Tato dodatečná pomoc se může rovnat rozdílu mezi tím, co stát poskytoval před vstupem, a tím, co by EU dávala za běžných okolností. Pro každé jedno hospodářství však nesmí celková podpora převýšit částku, na jakou by mělo nárok podle systému platného před rozšířením. Jako jistou kompenzaci za snížené přímé podpory prezentuje komise návrh podstatně zvednout prostředky, které budou k dispozici z titulu venkovského rozvoje. Na přechodné období do roku 2006 má pro nové členy vzniknout zvláštní nástroj financování, který naváže na nynější Sapard a převezme část jeho pravidel. Z peněz na venkovský rozvoj budou financovány projekty zaměřené na ochranu životního prostředí, na vylepšení situace ve znevýhodněných, tedy vesměs podhorských a horských oblastech, na předčasný odchod rolníků do důchodu, na zalesňování, na restrukturalizaci farem vyrábějících jen částečně pro trh, na technickou pomoc a na vytváření výrobních sdružení. EU se zavazuje, že bude tyto projekty financovat z 80 procent, což je více než v dnešní unii. Návrh pro ČR se v těchto pasážích nikterak neliší od dokumentů týkajících se zbývajících devíti kandidátských zemí. Členské státy se jimi začnou zabývat od příštího týdne. Dostanou se tak vlastně poprvé do podstatné debaty o tom, jak aplikovat společnou zemědělskou politiku EU na nové členy. Smyslem této zemědělské politiky je zajistit jednotný trh s potravinami v rámci EU a vytvářet stejné podmínky pro všechny, ale také regulovat nedostatek nebo naopak přebytky potravin. V poslední době se klade stále větší důraz na udržení života na venkově, a to jak podporou nerentabilního hospodaření, tak i jiných než zemědělských forem aktivity. Někteří z uchazečů, například Polsko, mají velmi zaostalé zemědělství, jehož reforma hrozí obrovskými sociálními riziky. Jiné, třeba ČR, nepředstavují naopak výraznější problém. Odtud nápady, že by kapitolu bylo možné s "bezproblémovými" zeměmi záhy uzavřít, přičemž kontroverzní otázka přímých plateb by se odložila na pozdější dobu, například po říjnových volbách v Německu. Diskuse v rámci "patnáctky" potrvá nepochybně řadu týdnů, nebo dokonce měsíců. Společná zemědělská politika spotřebovává polovinu rozpočtu EU, členské země jsou proto velmi citlivé na zvyšování těchto nákladů po rozšíření. Řada z nich odmítá i okleštěný návrh komise a hájí názor, že přímé podpory nemají být nováčkům přiznány vůbec.