EK upravila návrhy zemědělských kvót pro ČR

EK upravila návrhy zemědělských kvót pro ČR oběma směry

Směrem nahoru i dolů pozměnila Evropská komise návrhy kvót, podle kterých bude Česká republika dostávat v budoucnu zemědělské podpory od Evropské unie. Do návrhu pozičního dokumentu EU ovšem vesměs vepsala podstatně nižší limity, než jaké si česká strana přála. EU bere na vědomí, že ČR požádala o tolik a tolik, a domnívá se, že celková kvóta pro ČR by měla být stanovena na tolik a tolik, opakuje se v textu návrhu odevzdaného tento týden členským státům. Rozdíl mezi první a druhou cifrou bývá podstatný, což svědčí jak o snaze Prahy nadsadit výchozí čísla a dosáhnout co nejlepšího výsledku, tak o odhodlání EK držet budoucí subvence českému zemědělství co nejvíce při zemi. Kvóty jsou vypočítávány podle rozlohy obdělávané půdy a produkce podporovaných komodit - obilí, mléka, hovězího masa, cukru - v letech 1995-99, přičemž se přihlíží k různým kladným a záporným okolnostem v tomto období. Na jejich výši závisí jak úroveň budoucích přímých plateb českým zemědělcům z rozpočtu unie, tak vyplácení zaručených výkupních cen. Výměr orné půdy jako výchozí údaj pro výpočet přímých plateb navrhla EK na 2,247.809 hektarů, tedy o 26.000 hektarů více než v lednu a o pouhých 150.000 ha méně, než Praha chtěla. Přidržela se také českého údaje o průměrném výnosu obilí na hektar (4,2 tuny) a doporučila 4,18 tuny. Tato čísla jsou klíčová, protože podle systému přímých plateb se základní suma 63 eur za tunu násobí referenčním výnosem, aby se vypočetla standardní platba na hektar. U mléka je podpora z titulu společné zemědělské politiky EU poskytována pouze v rámci výrobní kvóty pevně stanovené pro každou zemi. ČR žádala, aby její limit byl stanoven na 3,1 miliónu tun, komise se přiklonila k 2,5 miliónu. Unie by měla podle ní platit Čechům prémie za 235.349 poražených kusů hovězího dobytka (býci a voli), zatímco Praha navrhovala 305.000 kusů. V kategorii masných krav chtěli Češi kvótu 230.000 kusů, nabídka je pouhých 52.853, což je o skoro 40.000 méně než v lednu. Komise zde argumentuje tím, že se spletla ve výpočtech; česká strana zase uvádí, že nebyly vztahy v úvahu všechny její údaje. Ještě horší je to u ovcí a koz - žádost 130.000, odpověď 44.192, opět podstatně méně než v lednu. Kozy EK nepočítá vůbec, protože prý nejsou v Česku chovány v podmínkách, aby se na ně mohlo z Bruselu platit. Obdobně nízkou kvótu oproti požadavku - 3000 tun místo 8000 - navrhuje komise uznat Česku pro len; výrobu konopí nehodlá brát v úvahu vůbec. Kvótu pro výrobu cukru navrhuje stanovit na 445.237 tun, zatímco ČR navrhovala 505.000 tun. Ve dvou případech - u kritérií pro prémie za poražené či vyvezené kusy dobytka a u dodatečných příplatků za produkci hovězího a telecího masa - EK zatím nenavrhuje žádné částky s odůvodněním, že nedostala z Prahy dostatečně podrobné nebo srozumitelné údaje. Ve všech případech komise v návrhu odmítá český požadavek na případné zavedení přechodného období, po které by mohla po vstupu chránit svůj trh před cenovým šokem způsobeným přistoupením k EU. Vyzývá ČR, aby své stanovisko přehodnotila. Návrhem pozičního dokumentu EU se budou nyní zabývat členské státy, které si ovšem budou sotva všímat navržených kvót. Jakmile dospějí ke společnému stanovisku a začnou o to věci jednat s ČR, stane se však tato otázka stěžejní - čeští vyjednávači zdůrazňují, že se budou snažit dosáhnout lepších podmínek, protože na výši kvót budou příjmy českých zemědělců záviset mnoho let dopředu.