EK nedoporučuje používání názvu slivovice pro ovocný destilát

Evropská komise doporučila členským státům EU, aby nesouhlasily s českou žádostí o trvalou výjimku pro recepturu na výrobu slivovice, která se vymyká pojetí ovocného destilátu v dosavadní evropské úpravě. Název slivovice lze podle EK používat jedině ve spojení s označením "alkoholický nápoj". Pokud by ČR chtěla slivovici označovat jako ovocný destilát, musela by podle názoru EK změnit způsob výroby, tedy zříci se tradičního přidávání lihu. Tento postup je v rozporu s předpisy platnými v unii a komise nemá chuť z nich dělat jakékoli výjimky, vyplývá z návrhu společného stanoviska EU vůči ČR v kapitole "zemědělství", které bylo tento týden předloženo členským státům. Změna nápisu na etiketě z "ovocný destilát" na "alkoholický nápoj" by podle českých odborníků poškodila pověst a tradici slivovice, která je švestkovou kořalkou se vším všudy. Na druhé straně se nelze vyhnout přidávání alkoholu, protože právě to je součástí originální a jedině pravé receptury. Komise kromě toho nesouhlasí s českým požadavkem, aby celá ČR byla označena za zónu A pro pěstování vinné révy, a doporučuje, aby spadala do zóny B. Podotýká přitom, že v rámci jedné země lze jednotlivé pěstitelské regiony rozčlenit do té či oné zóny. Tím se naznačuje případná ochota přiznat "ačko" českým oblastem a "béčko" moravským. EU rozděluje oblasti pěstování révy na A, B a C podle cukernatosti hroznů, zeměpisných a klimatických podmínek. Požadavky na víno v zóně A jsou nejmírnější, v zóně C nejtvrdší. Znamená to, že v zóně A lze snáze vyšší procento produkce označovat jako přívlastková či jakostní vína než v zóně B. Zařazení do "béčka" je proto nepříznivé z hlediska příjmů českých vinařů. Návrh na označení jako B zdůvodnila EK přirozenou cukernatostí českých hroznů a klimatickými podmínkami ve vinařských oblastech v letech 1999-2001. Vzala v úvahu zvyk doslazovat česká (moravská) vína a požádala ČR o dodatečné informace dokazující, že tato tradice byla legislativně ošetřena už před rokem 1970. Podle zdrojů EK bylo při rozhodování důležité, že "béčko" jsou také vinařské oblasti sousedního Rakouska. Za nepřijatelnou označila EK českou žádost obnovit historickou rozlohu českých (moravských) vinic na asi 15.800 hektarů a vyzvala ČR, aby se při vysazování nových vinic řídila už platnými - a velmi přísnými - regulemi unie. ČR chtěla povolení vysazovat do roku 2009 každoročně 600 hektarů vinic, aby se vyrovnala ztráta způsobená rušením vinic po roce 2000. Dokument EK začaly tento týden projednávat členské státy. Na pořad vstupních rozhovorů se dostane teprve za několik měsíců. Česká strana bude do té doby připravovat protiargumenty, aby se pak pokusila obhájit aspoň některé ze svých pozic. Podle znalců je u alkoholu a vín nejdůležitější právě zařazení do kategorie A nebo B. Komise také doporučila členským státům, aby souhlasily se všemi označeními jakostních českých vín, které ČR navrhla, s výjimkou názvu "kabinet", který je podle ní zavádějící; navrhuje ho nahradit termínem "kabinetní víno". Vyjádřila ochotu zařadit do legislativy EU vedle zvláštních německých šumivých vín Winzersekt a Hauersekt i český název "pěstitelský sekt".