Agris.cz - agrární portál

EU se hádá, jak platit rozšíření

25. 4. 2002 | Mladá fronta Dnes

Diplomaté na obou stranách hranice Evropské unie vstoupili tento týden na tenký led debat o peněžních nákladech na rozšíření. První kolo rozhovorů nad výbušným tématem budoucího společného rozpočtu EU ukázalo neshody, jaké panují v představách obou táborů. Stávající členové unie učinili první vstřícný krok a nabídli kandidátským zemím záruku, že budou do společného rozpočtu přispívat nanejvýš tolik, kolik budou dostávat. Východní blok diplomatů, tlačen představami domácí veřejnosti o tučných evropských dotacích, však položil na stůl náročnější požadavky. Debata o rozšíření tak postoupila do další, avšak velmi složité fáze, která podle některých pozorovatelů může vážně nabourat časový plán rozšíření a zpozdit vstup Česka a dalších zemí. Česká republika by podle nynějších propočtů měla do společného rozpočtu EU odvádět v prvních letech 12 až 15 miliard korun ročně. Opačným směrem by mohlo přitéci až 16 miliard korun do zemědělství a dalších dvacet miliard na rozvoj chudších krajů. Vyplývá to z odhadů ministerstev zemědělství a místního rozvoje. Tyto částky jsou však pouhým přídělem, který země získá jen tehdy, když v Bruselu předloží náležitě prospěšné a dobře naplánované projekty. Vyjednavači se však obávají, že země v prvních letech nebude mít dost zkušeností, aby všechny peníze vyčerpala. Praxe tyto pochybnosti potvrzuje. Jeden ze tří programů předvstupní pomoci, takzvaný Sapard, se dva roky připravoval a teprve nyní začíná fungovat. Kromě slabé výkonnosti českých úřadů může být brzdou i fakt, že k penězům z EU je zpravidla potřeba přidat vlastní příspěvek z národního rozpočtu. "Teď máme velkou šanci získat peníze z Evropské unie, ale nejspíš o ně přijdeme. Polovinu by musel zaplatit stát, což se patrně nestane," uvedla předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Vyčerpat sto procent přídělů je podle ekonomů nemožné. "Dnešní členové EU v letech 1994 až 1999 dokázali vyčerpat v průměru jen 70 procent. Třeba Itálie získala jen polovinu," varuje Sandor Richter z vídeňského institutu WIIW, jenž sepsal o "absorpční schopnosti" kandidátských zemí celou studii. V pesimistickém scénáři odhaduje, že státy jako Česko by v prvních letech skutečně mohly více dávat než brát. Vlády 15 členských zemí EU zformulovaly kvůli těmto obavám společný návrh, ve kterém slibují vrátit kandidátským státům jejich případné přeplatky. Čeští i další východní diplomaté však chtějí ze společného rozpočtu víc, aby v konečném vyúčtování jejich země neskončily pouze na nule, nýbrž aby byly čistými příjemci. Celá debata o rozpočtu je pokračováním neshod kolem dotací do zemědělství, kde Evropská unie trvá na dvojím přístupu vůči starým a novým členům. Největší rozpory trvají kolem návrhu EU poskytnout českým, polským a dalším zemědělcům u jednoho druhu plateb pouze 25 procent toho, na co mají nárok farmáři uvnitř dnešních hranic EU. Tuto pozici Brusel zopakoval znovu minulý týden a vyjednavači z kandidátských zemí nyní analyzují, do jaké míry by dokázali pro své země zajistit náhradu v podobě jiných druhů země dělských dotací.

Bude členství v Evropské unii pro Českou republiku finančně přínosné?

Kolik bude Česko platit do rozpočtu EU

12 až 15 miliard Kč

Jde o odvody podle předem stanovených koeficientů, závislých na vybrané DPH, dovozním clu a výši státního rozpočtu.

Kolik peněz může ČR od EU dostat?

16 miliard Kč - pro zemědělství.

21, později až 30 miliard Kč - pomoc chudším regionům.

A kolik skutečně získá?

50 až 70 procent z maxima. Celý příděl se těžko podaří využít, protože každá země musí nejprve předložit smysluplné projekty a sama se podílet na jejich zaplacení. Členské země EU v letech 1994 - 1999 dokázaly v průměru využít 70 procent přídělu, Itálie třeba jen 50 procent.

Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, WIIW


Zdroj: Mladá fronta Dnes, 25. 4. 2002





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.12.2025 18:19