Drobní zemědělci se dali do pěstování bylin a koření

Jižní Morava už není jen krajem obilných lánů a vinic. Stále častěji se na zdejších polích objevují byliny a rozmanité koření. Do jejich pěstování se pouští kromě větších zemědělských družstev stále častěji i drobní zemědělci. "Objevují se zejména noví drobní pěstitelé," potvrdil František Jedovnický, ředitel územního odboru ministerstva zemědělství v Hodoníně. Odbory ministerstva zemědělství sice nemají k dispozici přesné počty ekozemědělců, pěstitelů bylin a rozloh, na nichž hospodaří, ale vědí, že netradičních lánů přibývá. "Ale je to pořád jen nepatrné množství z celkové rozlohy orné půdy," uvedl Jedovnický. Zdejší klima je pro pěstování některých druhů bylin ideální. "V Bílých Karpatech, kolem Strážnice a Velké nad Veličkou jsou specifické louky, a tam se bylinám daří," potvrdil Jedovnický. "V severních oblastech republiky se zaměřují spíš na volné sběry bylin, kdežto na jižní Moravě, kde se daří především teplomilnějším druhům, je pěstování bylin intenzivní. Výhoda je, že v těchto oblastech, kde je delší vegetační doba, je i několik sklizní za jednu sezonu," řekl David Langar ze Sluneční brány v Čejkovicích, která od zemědělců byliny vykupuje a zpracovává. Pěstování bylin a koření je u většiny zemědělců součástí ekologického hospodářství. To se řídí přísnými pravidly. "Ekologické hospodářství je převážně ruční práce a velká dřina," řekl Ladislav Adámek, spolumajitel Zemědělského družstva v Žarošicích na Hodonínsku. "Vloni okopával deset hektarů biocukrovky celý podnik, každý ze sto osmdesáti zaměstnanců měl v průměru pětadvacet arů, a to se to kopalo třikrát. I tak se nám to ale vyplatí," tvrdí. Nákupní ceny v takzvaných biokvalitách jsou totiž o třicet procent vyšší než u klasických plodin. Sluneční brána v Čejkovicích na Hodonínsku vykupuje například kilo máty pěstované na obyčejném poli za osmatřicet až pětačtyřicet korun, ale pokud je vypěstovaná ekologicky, v prvotřídní kvalitě, mohou za ni pěstitelé dostat až sto dvacet korun. "Teď momentálně je o bylinky zájem, ale je to tvrdá řehole," konstatoval Josef Abrle z Pavlova, který se svou ženou patří mezi největší pěstitele biobylin a koření na Břeclavsku. S ekologickým zemědělstvím začali v roce 1992. Na polích pod Pálavou je teď kromě vinohradů vidět i lány bazalky, saturejky, libečku, petržele nebo pažitky. "Začali jsme na dvaceti arech a dnes toho máme tři a půl hektaru, ale pořád je to málo," uvedl Abrle. Klima pod Pálavou vyhovuje především tymiánu. "Pěstujeme ho zhruba na čtyřiceti arech a je tak fantastický, že kdybychom jej měli dvakrát tolik, prodáme všechno." Zemědělské družstvo v Žarošicích obhospodařuje třináct set hektarů půdy. Byliny a koření zde zasadili na pětačtyřiceti hektarech. V biokvalitách pěstují levanduli, fenykl, koriandr, anýz, bazalku, kopr, majoránku a tykev olejnou. "Levandulí jsme začali hned po revoluci. S tím, že tady začneme pěstovat byliny, přišel olomoucký výzkumný ústav. To, co tady je, jsme postupně vysazovali čtyři roky," ukázal Ladislav Adámek, jeden ze spolumajitelů družstva, na terasy nad Archlebovem. "Na velkoplošných terasách, které tady dřív udělali, se nedá klasicky hospodařit, s půdou se musí co nejméně hýbat, aby se svahy nepohnuly. Proto jsme je osázeli levandulí," vysvětlil Adámek. Bylin a koření pěstují zemědělci většinou takové množství, které si u nich předem objednají zpracovatelské firmy. Byliny dodávají pěstitelé podle požadavků odběratelů buď usušené nebo přímo z polí. "Je to hodně práce, ale je to voňavé, baví mě to," podotkla Eva Kubišová z Hroznové Lhoty, která už deset let pěstuje na poli u domu na několika arech v biokvalitě šalvěj, měsíček lékařský a chrpu.