Merkovce u Lužné už je sto padesát let

Výletním místem od 19. století bývala na Rakovnicku Merkovka. Dnes bychom toto místo našli podle strážního domku na železnici mezi stanicemi Řevničovem a Lužnou, který je i nadále označován tímto jménem.

Léčivý pramen

V první půli 19. století (19. října 1849) objevil v lesní oboře v bučině fürstenberský adjunkt Jiljí Merkl železitý pramen. Pověst o léčivosti objevené vody se rychle šířila a před 150 lety dne 14. dubna 1852 předložil ředitel Merlet knížeti Fürstenberkovi zprávu o zájmu okresního hejtmanství v Rakovníku o zřízení malých lázní, kterých by používali i jiní pacienti než pouze lesní personál. Byl získán knížecí souhlas o postavení obytného domku nákladem jen několika set zlatých. Dvě přízemní místnosti používal správce lázní Kynkal a jednu místnost v přízemí a dvě v podkroví byly vyhrazeny pro pacienty. Nad pramenem vznikla kaplička. Lázně měly dvě terasové vany. Poplatek za použití vany byl určen 20 krejcarů. Tržbu odváděl Kynkal luženské lesní správě pro chudinský fond v Lužné.

Buštěhradská dráha

Velmi živo bývalo na Merkovce při stavbě Buštěhradské dráhy (byla dokončena proražením rynholeckého tunelu roku 1871). To u Merkovky vznikla dřevěná kantýna. Jejím provozovatelem se stal F. Skrejšovský, bratr pokrokového českého novináře J. S. Skrejšovského (1831 - 1883), který redigoval časopis Politik a byl za jeho protirakouský směr vězněn. F. Skrejšovský svolával na Merkovku pokrokovou mládež z Rakovníka na přednášky a besedy do doby, než majitel panství K. E. Fürstenberk schůzky zakázal. Ještě v první republice byla Merkovka výletním místem občanů, kteří o nedělích a svátcích dojížděli do stanice Lužná, aby pěšky pokračovali k Čistému rybníku a k lesní správě (dnes pila) a dál pak do obory. Sedávalo se u hájovny u stolů na lavicích, paní hajná prodávala chléb s máslem, mléko a podmáslí.

Merkovka a Tyrš

Dochovala se i zpráva, že na Merkovce pobývala a slavila své 15. narozeniny (31. července 1869) Renáta Fügnerová se svou matkou vdovou Kateřinou. Gratulovat jí přišel pěšky (železnice tu ještě nebyla) zakladatel sokolstva Dr. Miroslav Tyrš, který byl o 22 let starší. Tady si tito dva lidé řekli, že vlastně patří k sobě. Renátina matka ale tomuto konstatování nepřála, byla proti věkově nerovnému manželství. Renáta si všechny překážky vyvzdorovala. Čekala do osmnácti let, kdy byla plnoletá. A svatbu měli 28. srpna 1872. I tak významné osobnosti českého národa, jako Tyrš a jeho manželka, navštěvovali toto království klidu pod bukovými velikány, kde prýštila železitá voda.

Merkovka už není

Známe vůbec přesné složení léčivé vody? Známe. Kdysi hotel-pension F. Lánský (dnes uzavřený hotel Lebeda) na luženském nádraží vydal pro svoje hosty brožurku, ve které ono složení vody studánky na Merkovce je. Obsah se uvádí v miligramech váhy ve výparku z jednoho litru vody. Hodnoty jsou následující: kysličník železitý 3,48, vápenatý 81,76, hořečnatý 25,37, draselný 6,85, sodný 7,63, křemičitý 46,46 a chloritý 2,84 mg. Merkovka v současné době už není. Chybí hájovna i lázně. Zůstala kaplička nad pramenem a pod ní rybníček, do kterého pramen vtéká.

Fotografie:

Dobová pohlednice staré hájovny Merkovky z roku 1903.

Foto repro