Většina Islanďanů chce kvůli rybám do unie
6. 5. 2002 | Hospodářské noviny
Islanďany poškozuje jejich současné postavení mimo Evropskou unii, proto stále více obyvatel ostrova se chce stát jejími členy. Podle posledních průzkumů souhlasí se vstupem 52 procent občanů, což se dosud nikdy nestalo. Pouhá čtvrtina obyvatel je zásadně proti a zbytek je nerozhodnut.
Důvod nynějšího "nadšení" z unie je jednoduchý - Island je nyní hospodářsky v nevýhodě. Vyplývá to z toho, že jako člen Evropského hospodářského prostoru (EHP) musí přejímat normy a rozhodnutí unie, ale nemůže o nich spolurozhodovat. Přitom čeští komunisté a část ODS vidí v českém členství v EHP alternativu ke vstupu do unie.
Od roku 1994 přijal Reykjavík čtyři tisíce unijních norem. Některé z nich se nelíbily - nejméně ty, které se týkají rybolovu.
Dohoda o EHP zajišťuje členským zemím volný přístup na trhy unie, ale s výjimkou zemědělství a rybných produktů.
To je největší problém ostrovní země. Její hospodářství je totiž na uvedeném odvětví naprosto závislé, například tvoří 70 procent exportu. Proto je rozdělení lovišť, přidělení kvót a stanovení minimálních cen či požadavků na potraviny pro místní hospodářství otázkou přežití.
Na současnou situaci již v prosinci poukázal ministr zahraničí současné vlády pravého středu Halldor Asgrimson, když ji podle deníku Neue Zürcher Zeitung označil za "neuspokojivou". S tímto postojem souhlasí stále více občanů, v únoru jich podle reykjavíckého listu Morgunbladit bylo již 68 procent.
Ne všichni z nich si však přejí vstup do unie. Ostatní řešení se však nejeví jako příliš reálná. Když v prosinci loňského roku požádal kabinet o změnu statutu Evropského hospodářského prostoru, která by dala nečlenským zemím unie (Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku) více práv při rozhodování, dostalo se mu odmítnutí. "Nejdříve musíme zvládnout probíhající rozšíření," zněla odpověď unie. "Prosby Reykjavíku narazily v Bruselu na samé hluché," ohodnotil snahu německý deník Handelsblatt.
Situace je podle deníku Neue Zürcher Zeitung ještě ztížena tím, že unie převádí některé společné pravomoci z rady na různé jiné orgány, například na parlament. Pokud se dosud mohli Islanďané s ministry patnáctky dohodnout, se sedmi sty poslanci to nejde.
Vstup do unie bude jedním z témat před volbami do nejstaršího evropského parlamentu (Alltingu), které se budou konat v září.
I dnešní vládní koalice je ale v této otázce rozštěpena. Zatím co šéf diplomacie Asgrimson se vyslovuje pro vstup, premiér David Oddson - který je již dvanáct let dominantní postavou místní politiky - jej odmítá. Opoziční sociální demokraté se rozhodnou až podle toho, jak dopadne jejich vnitrostranické referendum. Podle všech výzkumů veřejného mínění je ale tato otázka celkem jasná, příznivci levice by nejraději byli občany unie. Proto vedení strany volí při kritice patnáctky velmi opatrný slovník.
Nečekaného pomocníka se nedávno příznivci vstupu do unie dočkali v podobě vlivného bruselského mozkového trustu, Střediska pro evropské politické studie (Center for European Policy Studies, CEPS). To vydalo v únoru zprávu, podle níž je smlouva o Evropském hospodářském prostoru anachronismem z doby, kdy zajišťovala pravidla pro čtvrtinu zahraničního obchodu unie. Mezitím však většina jeho členů do unie vstoupila a smlouva se tak stala téměř zbytečnou. CEPS upozorňuje na to, že po rozšíření bude mít unie dost starostí sama se sebou a že tudíž není příliš pravděpodobné, že by chtěla řešit ještě jiné složité otázky.
Rozhodování o vstupu má i mezinárodní důsledky. S obavou sledují tamější trendy Norové, jejichž země by se po případném vstupu Islandu do unie ocitla bez spojence.
Zdroj: Hospodářské noviny, 6. 5. 2002
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 18.12.2025 00:00
