Vstup do Evropské unie způsobí v Česku i šok

Hospodářství nových členů Evropské unie dostane vstupem do patnáctky nový impuls. Hrubý domácí produkt, čili všechny hodnoty, jež se v ekonomice vytvoří, vzroste ročně dodatečně o 1 - 1,8 procenta. Nováčci tak celkově porostou v průměru o 4,4 procenta.

Země dosavadní patnáctky budou ročně přibírat asi 2,5 procenta. Nejvyspělejší nové země, mezi něž Česká republika patří, tak mají šanci dohnat nejslabší státy unie asi za 15 let. Vyplývá to ze studie, již v těchto dnech zveřejnila v Bruselu konzultační firma McKinsey. Studie upozorňuje i na úskalí, na které po vstupu do unie narazí některé oblasti hospodářství. Podle ní velké potíže čekají hutnictví, ale i telekomunikace, pošty, síťová odvětví plynárenství a elektroenergetiku a farmaceutický průmysl. Domácí ekonomové vidí vliv vstupu méně černě a hlavně spíše krátkodobě.

"Hutnictví rozhodně není v podobě odpovídající úrovni unie. To není nic nového. Hutní firmy jsou však v regionech, které budou těžit ze strukturální politiky unie. Situaci regionů tak zlepší restrukturalizační prostředky z unie," míní Petr Zahradník z Conseq Finance. Podle prezidenta Liberálního institutu Jiřího Schwarze budou mít po vstupu do unie velké problémy ta odvětví, která otálejí s vytvářením podmínek pro konkurenční prostředí. "Stát jako hlavní vlastník hutí nebyl schopen za posledních dvanáct let oblast restrukturalizovat a nemá ani dobrou koncepci privatizace," upozornil.

Velké potíže domácí ekonomové nečekají u telekomunikací. Bruselská studie upozorňuje, že problémy vznikají už dnes při privatizaci pevných sítí. Také pomalá liberalizace dalších síťových odvětví může stav zkomplikovat. "Potíže síťových odvětví bych považoval za momentální problematický kamínek. Věřím ale, že za nějakých 10 let o něm nebudeme vědět a že značky jako ČEZ, Transgas, Český Telecom zmizí. Stanou se částí světových či evropských aliancí," míní Zahradník.

Ani dopad na farmaceutický průmysl nevidí Zahradník dlouhodobě černě. "Firmy musejí splnit řadu technických norem, požadavků na ochranu spotřebitele, kvalitu výroby, ochranu životního prostředí. Náklady, které jim vzniknou budou vysoké, ale i zde unie pro kandidáty vyčlenila peníze na pomoc," tvrdí Zahradník.

Ekonom Petr Dvořák navíc podotýká, že farmaceutické společnosti již nyní investují značné prostředky na svou modernizaci. "Vesměs jsou v rukou zahraničních investorů a chtějí?li exportovat, musí podmínky splnit už dnes," dodal.

"Šok bude členství v unii znamenat pro poštovní služby kandidátských zemí, které vesměs zaostávají ziskem a nedodržují unijní předpisy," míní autoři studie. Nová liberalizační směrnice, která od roku 2003 vpustí na poštovní trh z 25 procent konkurenci a od roku 2006 ze 40 procent, podle ní přinese pro státní pošty v kandidátských zemích značný tlak. Domácí ekonomové v této sféře podotýkají, že stát zaspal vývoj ve vyspělých zemích. Na druhou stranu však v Česku již některé konkurenční služby na trhu působí, takže ani zde by šok nemusel být velký.