Zemědělec se soudí s myslivci

Vlastníkům polí už dochází trpělivost. Vzhledem k mimořádně výhodným životním podmínkám se přemnožila divoká prasata a jsou čím dál větším nebezpečím pro úrodu na polích. Vědí to i myslivci, kteří by se měli podle zemědělců k řešení tohoto problému s nimi spojit. Například Jaroslav Havlát ze Zemědělské společnosti Žerčice se domáhá náhrady škody na mysliveckém sdružení soudní cestou. Na mysliveckém sdružení požaduje tři sta tisíc korun, ačkoliv mu prasata podle jeho slov na několika pozemcích u Žerčic a Ledců napáchala škody podstatně vyšší. Přitom i on je myslivcem. "Prvořadou věcí je úroda, potom teprve myslivost, kterou mám jako zálibu," prohlásil Havlát. Dodal, že v předchozích letech škody způsobené divokými prasaty toleroval, ale nyní už jsou tak velké, že ohrožují rentabilitu zemědělské výroby. "Je potřeba snížit jejich početní stav," domnívá se. Také další z místních myslivců, Bohumil Smutný ze Ctiměřic, je toho názoru, že je potřeba divoká prasata více střílet. "Loni jsme si třikrát vyžádali na okrese povolení k mimořádnému odstřelu," uvedl, neboť uznává, že zemědělci se svými výhradami mají pravdu. "Ale právě pan Havlát momentální situace využívá, myslivci by měli více držet při sobě," posteskl si Smutný. Dagmar Mocová z mladoboleslavské agrární komory dává přemnožení divokých prasat do souvislosti s dostatkem potravy a volností jejich pohybu. Na Mladoboleslavsku to souvisí s tím, že divoká prasata se dříve držela v uzavřených vojenských újezdech Ralsko a Mladá, ze kterých se v posledních letech rozutekla mimo jiné i do mladoboleslavského okresu. Dokladem toho, jak se divokým prasatům daří, je zjištění, že bachyně mají vrhy s více než šesti selaty, a to dokonce dvakrát do roka. Současné tempo množení divokých prasat v přírodě se tak vyrovná přírůstkům vepřového masa ve velkovýkrmnách řízených člověkem. Mocová připouští, že k přemnožení divokých prasat přispěli i zemědělci, když například loni nesklidili obiloviny na více než dvou tisících hektarů. "Posklizňové zbytky a mírná zima vytvořily divokým prasatům mimořádně vhodné životní prostředí," uvedla Mocová. "Řešení vidím především ve spolupráci zemědělců a myslivců," dodala. Mezi konkrétními zásahy jmenovala zkrácení doby hájení, která nyní trvá od poloviny ledna do konce července, a zvýšení odstřelu prasat. K zemědělským opatřením patří například obdělávání polí tak, aby plodiny nebyly zaseté až k okraji lesa.