CEPS navrhuje platit přímé podpory nováčkům jejich snižováním

Jediný způsob, jak zajistit nediskriminační prostředí na zemědělském trhu EU po rozšíření, je poskytnout novým členům od začátku část přímých podpor a po roce 2007 toto procento dále zvyšovat při souběžném snižování plateb dosavadním členským státům. V poslední studii na toto téma to navrhuje bruselské Středisko pro výzkum evropské politiky (CEPS). Doporučuje snížit o 20 procent základ pro výpočet přímých podpor nynějším 15 členským zemím, které činí ročně kolem 25 miliard eur, aby se uspokojily potřeby osmi nováčků ze střední a východní Evropy. "Stačilo by to k vyvážení přímých podpor pro osm nových a 15 dosavadních členů. Je to prostě důsledek ekonomické velikosti - stačí jen malé snížení na straně 'patnáctky', aby se vytvořil prostor pro přesun peněz novým členům, který pro ně bude více než podstatný," napsal ředitel CEPS Daniel Gros. Podle jeho výpočtů by přímé platby pro zemědělce z nových členských zemí stoupaly, zatímco příjmy dosavadních členů by klesaly, až by se sešly na ideální úrovni, kdy by nepřekračovaly zmíněných zhruba 25 miliard. Studie neříká, jak dlouho by to trvalo - Evropská komise v očekávání něčeho takového původně navrhla pro zavádění přímých podpor desetileté přechodné období. Gros hájí zásadní stanovisko, že neobstojí ty členské země, které odmítají nováčkům v prvních třech letech poskytnout jakékoli přímé platby. Uznává sice jejich argument, podle něhož zemědělské výkupní ceny v nových zemích po vstupu vzrostou, tamním rolníkům nebude tedy co "kompenzovat", ještě pádnější mu však připadají námitky kandidátských států. "V jakékoli jiné oblasti ekonomické aktivity by bylo prostě nemyslitelné mít situaci, kdy jedna část EU dostává masivní subvence a druhá část vůbec nic." Kandidáti ostatně zpochybňují výpočty Evropské komise, podle nichž jenom zavedení evropských výkupních cen výrazně zvýší příjmy jejich zemědělců, tedy i když nebudou přímé podpory poskytnuty. "Aplikace cenové politiky EU povede zřejmě k nárůstu příjmů v osmi středoevropských kandidátských zemích o 30 procent, přičemž nejvýraznější bude v České republice, o celých 60 procent," píše se v nedávné prognóze EK. České ministerstvo zemědělství i zemědělské organizace toto tvrzení zásadně zpochybňují. Poukazují na to, že EU vychází z čísel z roku 1999, která jsou při rychlém vývoji na trhu dnes irelevantní - ceny vstupů od té doby podstatně vzrostly, stejně jako mzdové náklady. Krom toho po odstranění všech bariér bude české zemědělství náhle čelit konkurenci ze sousedních zemí, kde rolníci dostávají stoprocentní podpory - v mnoha případech by ani zvýšení příjmů z prodeje produkce nestačilo na udržení konkurenceschopnosti. CEPS spočítal, že pokud by noví členové měli dostat dnešní přímé platby v plné výši, dělalo by to asi šest miliard eur ročně. To je hodně peněz, zhruba polovina veškerých zemědělských tržeb v osmi středoevropských zemích (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko). Ve srovnání s HDP patnáctky, který se pohybuje kolem osmi biliónů eur, nebo se stomiliardovým rozpočtem EU je to samozřejmě pakatel, píše Gros; jenže by mohl být právě onou "poslední slámkou, která přerazí oslí hřbet". EU vydává na společnou zemědělskou politiku kolem 40 miliard eur ročně, což je asi 45 procent jejího rozpočtu. V roce 2000 bylo 12 procent z této částky, tedy 10,6 miliardy, vynaloženo na podporu trhu, zejména na výkupní ceny - na tyto peníze budou mít zemědělci v kandidátských státech nárok okamžitě po vstupu. Pět procent rozpočtu, tedy 4,2 miliardy, bylo vynaloženo na venkovský rozvoj. Tady nabízí EU kandidátům víc, než kolik dostávaly dosud členské státy. Rozhodující subvencí však jsou přímé podpory vyplácené podle počtu hektarů a domácích zvířat; představují 25,6 miliardy eur, tedy necelou třetinu rozpočtu unie. Ve finančním výhledu 2000- 2006 schváleném v roce 1999 členské státy tyto platby budoucím nováčkům upřely. Evropská komise nyní navrhuje, aby ti, kdo vstoupí v roce 2004, dostali nárok na 25 procent; tato suma by se pak zvyšovala o pět procent ročně, od roku 2007 o 10 procent. O finančním výhledu na období 2007-13 se začne jednat v roce 2004, tedy zřejmě již za účasti ČR a dalších nových členských zemí.