Týden v Evropě 6. - 12. 5. 2002

Týden v Evropě 6. - 12. 5. 2002

Stručné zprávy z EU

Reakce komisaře Fritse Bolkesteina na atentát na Pima Fortuyna

“Jde o tragickou událost, kterou odsuzuji. Jako demokrat, Holanďan a Evropan jsem hluboce otřesen vraždou Pima Fortuyna. V Nizozemsku a v celé Evropě bojujeme ze všech sil o zavedení základního práva každého na vyjadřování vlastních názorů a práva ucházet se o polickou funkci. Tato práva tvoří neoddělitelnou součást našich demokratických společností. Každý útok na tato práva představuje útok na demokracii a náš způsob života. Nesmíme se nechat zastrašit a nechat si bránit v uplatňování těchto práv. Rád bych Pimově rodině a přátelům vyjádřil upřímnou soustrast.

Komise přivítala přijetí nové směrnice, která podpoří hospodářskou soutěž v oblasti poštovních služeb

Evropská komise přivítala definitivní přijetí (Radou) nové Směrnice o poštovních službách (viz též IP/02/406 a IP/01/1420), která prosazuje postupné a řízené zavádění vnitřního trhu v oblasti poštovních služeb a přitom spojuje větší stupeň konkurence se zachováním univerzální služby. Mezi očekávanými výhodami je zkvalitnění poštovních služeb a jejich nižší ceny. Nová Směrnice o poštovních službách vyžaduje, aby členské státy otevřely v letech 2003 až 2006 podstatné další části tohoto trhu konkurenci, a definuje další postup v pozdějším období, který povede k završení vnitřního trhu poštovních služeb.

[Podkladový text IP/02/671]

Skupina G10 Léky zveřejní zprávu a projedná její závěry na veřejném fóru

Skupina G10 Léky na svém zasedání formálně předá předsedovi Evropské komise Romano Prodimu zprávu o své činnosti. Zpráva uvádí 14 Doporučení jako rámec dalšího postupu na úrovni EU i členských států k posílení konkurenceschopnosti evropského farmaceutického průmyslu v souladu s cíli EU v oblasti zdraví obyvatel a sociálními politiky.

Další informace o skupině G10 najdete na webové stránce této skupiny:

http://pharmacos.eudra.org/F3/g10/g10home.htm

[Podkladový text IP/02/670]

Evropané a kultura: hlavní poznatky průzkumu Eurobarometru

Četba, hudba, televize, Internet a umělecké aktivity. Evropská komise a statistický úřad Eurostat chtěli získat aktuální přehled o různorodosti kulturních zvyklostí Evropanů. Právě zveřejňované výsledky průzkumu potvrzují masové jevy společné všem Evropanům (význam televize a kina), ale zároveň odhalují významné rozdíly mezi kulturními zvyklostmi (četba novin, využívání nových informačních a komunikačních technologií).

Soubor statistických tabulek naleznete na adrese:

http://europa.eu.int/comm/public_opinion/archives/eb/ebs_158_en.pdf

[Podkladový text IP/02/667]

Evropská komise nabízí finanční pomoc iniciativám zaměřeným za zlepšení demokracie a lidských práv

Úřad EuropeAid zveřejnil čtyři výzvy k předkládání návrhů v rámci Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva (European Initiative for Democracy and Human Rights, EIDHR). V květnu roku 2001 Komise přijala zásadní dokument Sdělení o úloze EU při prosazování lidských práv a o demokratizaci v třetích zemích. Sdělení zejména doporučuje zaměření finanční pomoci ze strany EIDHR na tematicky vymezené prioritní oblasti. Čtyři právě vyhlášená výběrová řízení se zaměřují na tyto oblasti: 1) Podpora zrušení trestu smrti, 2) Boj proti beztrestnosti, prosazování mezinárodní spravedlnosti, 3) Boj proti rasismu, xenofobii a diskriminaci národnostních menšin a původního obyvatelstva, 4) Boj proti mučení a podpora rehabilitace obětí mučení. Iniciativa EIDHR byla založena v roce 1994. Jejím hlavním cílem je prosazování lidských práv a demokracie a bránit střetům ve třetích zemích za finanční podpory aktivitám sledujícím tyto cíle.

http://europa.eu.int/comm/europeaid/projects/ddh/documents_en.htm

http://europa.eu.int/comm/europeaid/projects/ddh/cfp_en.htm

[Podkladový text IP/02/678]

Komise poskytla dalších 3,5 mil. eur v rámci naléhavé humanitární pomoci pro Palestinskou samosprávu

Evropská komise přijala naléhavé rozhodnutí o poskytnutí pomoci ve výši 3,5 mil. obětem konfliktu na palestinských územích. Jde o prostředky nad rámec humanitární pomoci ve výši 5 mil. eur uvolněné počátkem dubna. Prostředky spravuje Úřad pro humanitární pomoc (ECHO) a jsou poskytovány prostřednictvím sedmi zkušených partnerů úřadu ECHO z řad nevládních organizací působících v oblasti a také prostřednictvím Mezinárodního výboru červeného kříže (ICRC).

[Podkladový text IP/02/690]

Zprávy nového Observatoria evropských malých a středních podniků dávají nový pohled na malé podnikání v EU

Na webových stránkách Evropské komise pro podnikání byly zveřejněny první tři zprávy nového Observatoria evropských malých a středních podniků (MSP). Zprávy nabízejí rozsáhlé informace o struktuře podnikání v Evropě a o náročných úkolech, které musí podnikatelé řešit. Všechny tři zprávy je možno zdarma stáhnout z adresy

http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/analysis/observatory.htm

[Podkladový text IP/02/690]

Prohlášení předsedy Evropské komise Romano Prodiho ke Dni Evropy (9. května 2002)

Dne 9. května 1950 přednesl Robert Schuman svou dnes již slavnou deklaraci, v níž nastínil zcela nové návrhy na sjednocení svobodných národů Evropy a zajištění trvalého míru na evropském kontinentu.

Schumanovy myšlenky se staly základem Evropského společenství, nynější Evropské unie. Jde o rodinu zemí odhodlaných zajišťovat mír, demokracii a základní lidská práva, sjednocených společnými hodnotami a společným kulturním dědictvím, které budují a sdílejí prosperitu společně.

Během půlstoletí se naší Unii podařilo dosáhnout mimořádných úspěchů. Zajistila mír mezi svými členskými státy a pozvedla jejich životní úroveň tak, jak se lidem přede dvěma generacemi nemohlo ani snít. Vytvořila společný trh bez hranic a jednotnou měnu euro. Představuje významnou hospodářskou mocnost, celosvětově stojí v čele poskytování rozvojové pomoci a je odhodlána prosazovat volný a spravedlivý obchod a udržitelný rozvoj po celé zeměkouli. Její členská základna se rozrostla ze šesti na patnáct států, v současné době se připravuje na přijetí dalších dvanácti.

Za svůj mimořádný úspěch EU do značné míry vděčí skutečnosti, že se nejedná o mezinárodní organizaci vycházející pouze ze spolupráce mezi vládami. Představuje jedinečné spojení, v jehož rámci státy sdružují vlastní státní suverenitu tak, aby nabyly síly a celosvětového vlivu, jichž by samy jednotlivě nemohly dosáhnout.

EU má zaveden jedinečný a účinný rozhodovací systém, v němž Komise (politicky nezávislá, ale odpovědná) spolupracuje s Radou (reprezentující členské státy) a parlamentem (reprezentujícím lid) při navrhování a příjímání zákonů platných v celé EU. Evropský soudní dvůr udržuje zákonnost všeho, co děláme. Každý významný krok vpřed, který jsme během uplynulého půlstoletí učinili, byl přijat na základě této “komunitární metody”.

Tato metoda však byla vypracována pro společenství šesti států. Má-li nadále účinně sloužit Evropské unii sestávající z 27 států, je třeba ji zracionalizovat. Zároveň je třeba, aby se naše rozšiřující se rodina států společně dohodla na společných cílech, které chceme sledovat v budoucnu, na společné politice, jíž bude k dosažení těchto cílů zapotřebí, a na rozdělení odpovědnosti za jednotlivé činnosti.

Proto byl letos ustaven Konvent. Jeho jednání povedou v roce 2004 k mezivládní konferenci, z níž vzejde nová Smlouva zakládající EU - smlouva odpovídající na všechny významné otázky jednoznačně a zároveň způsobem, kterému porozumí všichni občasné Evropy.

Je zcela nezbytné, aby se do debaty o budoucnosti Evropy aktivně zapojily všechny části evropské společnosti. Evropská unie přece existuje pro své občany, kteří ji musí budovat zezdola nahoru. Budoucnost Evropy je vaší budoucností a není snad lepší doby na zahájení diskusí než dnes, dne 9. května 2002. Šťastný Den Evropy!

Zprávy Eurostatu

Třetí zpráva za 4. čtvrtletí roku 2001: HDP v eurozóně poklesl o 0,2 % a v EU15 o 0,1 %; v porovnání s 4. čtvrtletím roku 2000 jde o nárůst o 0,6 % a 0,7 %

Během čtvrtého čtvrtletí roku 2001 se HDP snížil o 0,2 % v eurozóně a o 0,1 % v EU15, podle odhadů zveřejněných Eurostatem. Během předchozího čtvrtletí dosáhl hospodářský růst v obou zónách výše 0,2 %. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2000 vzrostlo HDP v eurozóně o 0,6 % a v EU15 o 0,7 %, po nárůstu ve výši 1,4 % resp. 1,5 % v předchozím čtvrtletí. Během roku 2001 se HDP v eurozóně zvýšilo o 1,5 % a v EU15 o 1,6 %, přičemž v roce 2000 činil nárůst 3,4 % v eurozóně a 3,3 % v EU15.

[Podkladový text STAT/02/56]

Zprávy o rozšíření

Firmy v kandidátských zemích mají o vstup do EU velký zájem. Jsou ale připraveny?

Soukromý sektor střední Evropy vyjadřuje optimismus v souvislosti s výhledy po vstupu na jednotný trhu EU a je velkým zastáncem vstupu do EU. Většina firem však přiznává, že není o EU dostatečně informována a polovina z nich dosud nezahájila přípravy na vstup. Toto jsou hlavní závěry, k nimž dopěl průzkum Eurochambres (evropské obchodní komory) o připravenosti podnikové sféry střední Evropy na jednotný trh, jehož výsledky byly zveřejněny 29. dubna. “Jak obchodní společnosti, tak i příslušné orgány musí ihned zesílit úsilí na přípravu podnikové sféry,” uvádí studie. “Je zcela nezbytné do tohoto procesu zapojit jak vlády, tak občanskou společnost, aby všichni rozšíření EU pochopili a akceptovali,” poznamenal předseda komory Eurochambres Christoph Leitl.

Více než polovina z 2500 obchodních společností oslovených v deseti kandidátských zemích střední a východní Evropy uvedla, že je jen částečně informována o tom, jak se bude muset přizpůsobit, a že na vstup do EU není dosud připravena. Skoro třetina není informována vůbec, nebo se domnívá, že se jich legislativa EU netýká. Jak se však termín vstupu do EU přibližuje, začínají si složitost legislativy EU uvědomovat lépe a ke stavu vlastní připravenosti na vstup začínají být kritičtější.

Zejména je stále ještě nedostatečná úroveň informovanosti o legislativě (acquis). O plné informovanosti hovoří méně než deset procent firem. Více než polovina respondentů přiznává, že nedostatečně využívá dostupné zdroje informací. Jenom třetina z nich prohlásila, že těchto možností využívá v plné míře. Nejlépe jsou informovány zřejmě firmy v Lotyšsku, Bulharsku, Slovinsku a České republice, nejméně v Maďarsku, Polsku, Slovensku a Rumunsku.

Firmy označují svou současnou míru shody s legislativou EU jako docela nízkou (2,2 na stupnici 1 až 4), ačkoliv většina z nich vyjadřuje v otázce své budoucí shody značný optimismus. Malé firmy a ty, které působí hlavně na domácím trhu, jsou celkově na rozšíření připraveny méně: o acquis jsou informovány v menší míře, jejich současný stupeň souladu s acquis je nižší a v přípravách na zajištění souladu pokročily méně. Jedna ze čtyř firem přiznává, že programy příprav teprve zpracovává.

Firmy se domnívají, že jejich současná shoda s acquis dosáhla nejvyššího stupně v oblasti certifikace výrobků, technických předpisů a norem, v oblasti ochrany spotřebitele a v oblasti odpovědnosti výrobce. Na tyto oblasti pohlížejí jako na nejvýznamnější, ale také jako na nejobtížnější z hlediska dosažení shody. Většina firem nemá dostatečně přesnou představu o nákladech na zajištění souladu. Jen 12 procent si provedlo odhady nákladů a většina z nich se domnívá, že náklady nedosáhnou výše 0,5 mil. eur.

V podnikatelské komunitě je velmi rozšířený optimismus v souvislosti s dalšími perspektivami: “spíše optimistických” jsou oproti jedné poloviny v loňském průzkumu dvě třetiny respondentů. Od vstupu do EU firmy očekávají otevřenější a více konkurenční trhy a firmy mají ve svou budoucnost důvěru. Z hlediska důsledků vstupu se očekávání mezi jednotlivými státy kandidátské desítky liší: tři možnosti hodnocené nejvyšším počtem bodů (“snazší přístup na trhy EU”, “ostřejší konkurence na domácím trhu ze strany evropských firem” a “více transparentní podnikatelské praktiky na domácím trhu”) jsou hodnoceny ve všech zemích stejně, s výjimkou Litvy a Rumunska, kde se na druhém místě zařadila možnosti “většího přílivu přímých zahraničních investic” a v Litvě na třetím místě “ostřejší konkurence” a v Rumunsku na třetím místě “lepší přístup na kapitálové trhy”. Jen 12 % respondentů vyjadřuje pesimismus - v loňském průzkum jej vyjádřila více než třetina respondentů.

Mezi českými subjekty většina, 65 %, vyjadřuje optimismus až velký optimismus, což je o něco méně, než je průměr všech deseti zemí, 69 %. Počet pesimistů je však druhý nejnižší, 8 %; jedna desetina respondentů očekává vážné potíže ve finanční a obchodní oblasti, zatímco dvě třetiny předpokládají jen malé potíže. Téměř dvě třetiny předpokládají, že jednotnému trhu se budou schopny přizpůsobit beze změny podnikové strategie (31 %), nebo s vynaložení jen vlastních prostředků (41 %), jen 17 % bude hledat strategického partnera.

Lotyšsku se nelíbí zemědělské návrhy

V Lotyšsku probíhají ve souvislosti se zemědělskými návrhy Evropské komise “horečné” diskuse. Jde o návrhy, které nyní procházejí posouzením ministry členských států, kdy se EU zároveň snaží dospět ke společnému stanovisku. Lotyško sice oceňuje “většinu návrhů předložených Komisí”, ale některé “vzbuzují obavy”, podle analýzy podkladů Komise provedené lotyšskou vládou.

Lotyško je zejména zklamáno návrhy komise na množstevní kvóty mléka, obilovin a cukru. Také chce mnohem kratší období zavádění přímé pomoci zemědělcům.

Lotyško je také proti prodloužení přechodného období na zavádění přímých plateb až do roku 2013. Podle něj by se současné a nové členské státy měly společně dohodnout na výdajích na zemědělství v rámci příštího finančního výhledu s počátkem v roce 2007. Absenci plných přímých plateb nelze snadno nahradit strukturálními opatřeními určenými k modernizaci, neboť investice do modernizace vyžadují soukromé spolufinancování, zní další argument.

Lotyšsko prohlašuje, že je připraveno prozkoumat různé přístupy a že předloží protinávrhy “tak, aby na své obavy našlo uspokojující řešení”.

Ratifikace smlouvy z Nice

Na počátku května, po završení všech legislativních postupů daných jejím právním řádem, by Velká Británie měla uložit ratifikační listiny Smlouvy z Nice. Z patnácti členských států EU tak dosud Smlouvu z Nice neratifikovaly čtyři: Řecko, Irsko, Belgie a Itálie. Plenární schůze italského parlamentu, na níž měla být ratifikace projednána, byla plánovaná na 7. května, což by i v této zemi mohlo vést k urychlenému dokončení ratifikační procedury. V Belgii shromáždění francouzské jazykové komunity schválilo nezbytnou legislativu 23. dubna, senát ji schválil 7. března a Poslanecká sněmovna 28. března. Celá procedura v Belgii však vyžaduje ratifikaci čtyřmi dalšími shromážděními. V Řecku byla Smlouva schválena Poslaneckou sněmovnou 20. března. V Irsku stále probíhá celostátní diskuse v návaznosti na odmítnutí Smlouvy v lidovém referendu v červnu roku 2001. V současné době se předpokládá uspořádání druhého referenda na podzim. Všechny ostatní členské státy své národní legislativní postupy zakončily a úřední ratifikační listiny uložily u Rady ministrů. Smlouva nabude účinnosti prvního dne druhého měsíce po uložení ratifikačních listin posledním, patnáctým členským státem. Cílem bylo celý postup završit do konce letošního roku, aby tak proběhl zároveň zejména s harmonogramem zakončení předvstupních jednání s kandidáty na členství v EU. Neratifikace Smlouvy z Nice by v plánech na rozšíření EU znamenala vážnou překážku. Vypracování alternativních postupů ve věcech vyřešených ve Smlouvě z Nice (zejména v otázce hlasovacích práv) by pak rozhodně nějakou dobu trvalo.

Program ISPA vynaložil dosud 3,9 mld. eur

Program EU pro uplatnění strukturální politiky v předvstupním období, známý pod zkratkou ISPA, slaví své druhé výročí a uvedl, že od svého spuštění v roce 2000 již věnoval prostředky ve výši 3,9 mld. eur na 169 projektů v oblasti dopravy a životního prostředí v kandidátských zemích střední a východní Evropy. Z těchto projektů se sto týká životního prostředí a představují 38,4 % celkově poskytnutých prostředků, zbývající projekty se týkají dopravy. Prostředky věnované Evropskou unií tvoří jen část financování těchto projektů: společně s prostředky vyčleněnými přijímajícími státy nebo poskytnutými mezinárodními finančními institucemi bylo na tyto projekty věnováno více než 6 mld. eur. Rozdělení prostředků podle států je přibližně toto:

· Bulharsko: devět projektů s pomocí EU ve výši 349 mil. eur

· Česká republika: 14 projektů s pomocí EU ve výši 171 mil. eur

· Estonsko: 14 projektů s pomocí EU ve výši 82 mil. eur

· Maďarsko: 23 projektů s pomocí EU ve výši 337 mil. eur

· Lotyšsko: 17 projektů s pomocí EU ve výši 219 mil. eur

· Litva: 16 projektů s pomocí EU ve výši 143 mil. eur

· Polsko: 35 projektů s pomocí EU ve výši 1.4 mld. eur

· Rumunsko: 22 projektů s pomocí EU ve výši 1 mld. eur

· Slovensko: deset projektů s pomocí EU ve výši 172 mil. eur

· Slovinsko: devět projektů s pomocí EU ve výši 45 mil. eur

Rakousko vydělá na rozšíření

Stále větší počet rakouských obchodních společností využívá ke svému dalšímu rozvoji možností, které nabízí předpokládané rozšíření ve střední a východní Evropě. Uvádí to nová studie Bank Austria. V letech 1990 až 2001 se počet rakouských firem působících v kandidátských zemích rozrostl z méně než tisícovky na více než 12 tisíc, uvádí studie. A od roku 1990 Rakousko jen s pěti kandidáty zaznamenalo aktivní obchodní bilanci ve výši celkem 14 mld. eur: Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko. “Tento údaj je třeba vidět na pozadí vypočtených nákladů na rozšíření ve výši 5,3 eur na jednoho občana EU v prvním roce a 18 eur ve třetím roce. Diskuse o nákladech na rozšíření EU neberou v úvahu realitu. Tento účet byl již dávno vyrovnán,” uvádí hlavní ekonomka Bank Austria Marianne Kagerová.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz