Češi přecházejí z piva na minerálky a šťávy

Češi mění nejen stravovací zvyklosti, ale i návyky v konzumaci nápojů. Stále více lidí dává před pivem přednost minerálce, ovocným šťávám, limonádám či vínu. Ještě před deseti lety přitom bylo pro většinu lidí nemyslitelné, že by třeba nedělní oběd zapíjeli jinak než pivem. Nyní už mnozí i v těchto případech pijí nealkoholické nápoje. Českým pivařům se sice daří držet nejvyšší spotřebu ve světě v přepočtu na obyvatele, na domácím trhu ale nejrychleji roste spotřeba minerálních vod, džusů, sycených limonád a také vína. Spotřeba tvrdých lihovin naopak mírně klesá. Změny vývojových trendů ve stravovacích zvyklostech jsou odrazem celé škály vlivů. Lidé jsou více pracovně vytíženi, snaží se žít zdravěji. Značný vliv má podle odborníků rovněž rozvoj motorismu, větší sortimentní nabídka, daňová politika státu a pochopitelně ceny. Výstav piva v ČR dosáhl v loňském roce 17,88 miliónu hektolitrů, což bylo o 0,24 procenta méně než v roce 2000. Po odpočtu exportu tak průměrný Čech spotřebuje za rok bezmála 160 litrů hořkého moku. "Úplná pravda to ale není. Část z této spotřeby - podle našich odhadů 1,5 až 2 milióny hektolitrů - totiž u nás vypijí zahraniční turisté," upřesňuje předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Čeští pivaři jsou podle něj velice konzervativní. Nejvíce vypijí výčepních piv, která se na loňském výstavu podílela 63 procenty. Asi třetina připadla na ležáky a jen malý zlomek patří lehkým, nealkoholickým a speciálním druhům piv. Pivovarníci s mírným poklesem spotřeby piva počítají i do budoucna. Obdobný vývoj zaznamenávají ve většině vyspělých evropských zemí. Pivo se u nás vaří v 50 průmyslových pivovarech a v dalších 21 restauračních minipivovarech. Deset největších pivovarů v čele s Plzeňským Prazdrojem se na celkovém výstavu podílí již více než 75 procenty. Doslova boom zaznamenali v posledním desetiletí výrobci nealkoholických nápojů, ovocných šťáv, balených stolních vod a minerálek. Jejich produkce i spotřeba jsou dnes několikanásobně vyšší, než byly na počátku devadesátých let. "Produkce minerálek vzrostla z 228 miliónů litrů v roce 1994 na loňských 707 miliónů litrů," informovala Právo předsedkyně Svazu minerálních vod Jana Ježková. "Z dalších nealko nápojů nejrychleji rostly prodeje džusů, balených vod a sycených limonád. V současnosti se u nás celková spotřeba všech nealko nápojů včetně balené vody, džusů a sirupů pohybuje okolo 210 až 215 litrů na obyvatele za rok. V jejich spotřebě jsme už na průměru zemí EU," řekl Právu tajemník Svazu výrobců nealko nápojů František Mydlil.

Domácí víno nestačí

Mírně, zato vytrvale roste obliba révových vín. 50 až 60 procent tuzemské spotřeby se každoročně dováží. Loni se množství hroznů postačující k výrobě pouze 520 tisíc hektolitrů vína. Dalších zhruba 800 tisíc hektolitrů vinného moštu a vín se k nám dovezlo. Češi vypijí v průměru okolo 16 litrů vína za rok. Podle předsedy Českomoravské vinařské a vinohradnické unie Jiřího Sedla v tom však jsou započtena i vína ovocná, desertní a vína určená k samozásobení. "Samotná spotřeba hroznového vína činí asi 13 litrů na hlavu," upřesnil Sedlo. V kursu jsou zejména červená vína. "Je v tom určitý módní trend a jde též o úspěšný marketingový tah francouzských vinařů. Těm se po celém světě podařilo rozšířit ne zcela podložené tvrzení, že červené víno prospívá lidskému zdraví ještě více než víno bílé," tvrdí ředitel znojemského Znovínu Pavel Vajčner. Zatímco na jihu Evropy mají ve vinicích převahu červená vína, u nás naopak převládají odrůdy bílé. Nižší spotřebu tvrdého alkoholu, která nyní v přepočtu na lihoviny se 40procentním obsahem alkoholu činí zhruba 8 litrů na obyvatele za rok, ovlivňuje vedle rozvoje automobilismu také již zmíněný příklon lidí k vínu.