Ruská duma podpořila klíčový zákon o prodeji zemědělské půdy

Dolní komora ruského parlamentu, Státní duma, včera učinila významný krok k povolení prodeje zemědělské půdy v Rusku. S půdou se nesmělo obchodovat od roku 1917, kdy se k moci dostali bolševici. Státní duma schválila v prvním čtení vládní návrh zákona, který soutěžil ještě s dalšími šesti návrhy, sahajícími od svobodného obchodu s půdou až po přísné restrikce. Pro zákon se ve 450členné dumě vyslovilo 256 poslanců. Návrh musí ještě projít dvojím čtením v dumě, souhlasem v horní sněmovně (Radě federace) a nakonec ho musí podepsat prezident Vladimir Putin. Prezident se minulý měsíc vyslovil pro co nejrychlejší přijetí zákona, který by umožnil volný prodej půdy; pokud jde ale o prodej půdy cizincům, byl Putin velmi obezřetný. Vlastnictví půdy vyvolávalo politické vášně už od carských dob. Návrh zákona stanoví, že půda musí být využívána výhradně k zemědělským účelům a patří jen těm, kdo jsou schopni ji obdělávat; omezuje také přístup cizinců k půdě. Vládní návrh doporučuje, aby cizinci nesměli vlastnit půdu v pohraničí, poblíž tajných zařízení a v oblastech, kde je málo půdy i pro místní obyvatelstvo. Očekává se, že bude vydán zvláštní prezidentský dekret s výčtem těchto regionů. Od roku 1991, kdy tehdejší prezident Boris Jelcin podepsal dekret o privatizaci půdy, se stalo formálními vlastníky asi 12 miliónů lidí. Mnozí z nich však mají jen "virtuální" vlastnická práva, protože 93 procent vlastní pouze doklady o půdě, jejímiž majiteli jsou převážně stát nebo kolchozy. Podle vládních údajů půdu obdělává jen 18 procent oficiálních vlastníků, zatímco kolem 70 procent své pozemky buď pronajalo, nebo je převedlo na zemědělské společnosti. Zemědělská půda zaujímá v Rusku 406 miliónů hektarů, což je téměř čtvrtina území. V roce 2001 ještě patřilo státu nebo místním orgánům 61 procent zemědělské půdy.