EP nechce dát plné podpory kandidátům

EP nechce dát plné podpory kandidátům,možná vyšší produkční kvóty

Kandidátské země by měly po vstupu dostat nárok na část přímých podpor pro své zemědělce, nikoli však plné částky, soudí Evropský parlament, který se tak staví na podporu lednového stanoviska Evropské komise. Zemědělský výbor EP v rezoluci schválené dnes nicméně zpochybňuje přístup EK k výpočtu produkčních kvót pro budoucí nové členy a žádá, aby byla velkorysejší. Podle předsedy výboru Josepha Daula z Francie musí Evropská unie novým členům po vstupu zajistit rovné zacházení. Tato zásada není v rozporu s tím, že přímé podpory budou zaváděny jen postupně. "Zemědělci v kandidátských zemích křičí, že chtějí stoprocentní přímé platby. Jsou však ochotni platit stejné mzdy, jako sedláci v EU? Jsou ochotni platit stejné sociální dávky a odvody? Asi sotva. V jejich nynější situaci jde hlavně o to, aby byly peníze na horizontální, celospolečenské potřeby, jako jsou infrastruktury," řekl. Zatímco zemědělce v přistupujících zemích postoj EP zklame, je vzpruhou pro komisi a většinu členských států, které podporují její návrhy. V Radě EU běží již několik týdnů bezvýsledná diskuse, v níž se většina pře s Německem, Británií, Nizozemskem a Švédskem, které nechtějí přímé podpory novým členům přislíbit vůbec, aspoň ne v této fázi. Ostatní jsou pro to, aby je "v zásadě" dostali; o výši by se mělo jednat později. Postavení zemědělců z nových členských států po vstupu a také později, po roce 2006 bude předmětem Evropského zemědělského konventu, který bude zasedat v Bruselu příští týden souběžně s Konventem o budoucnosti EU, jemuž předá své závěry. Zúčastní se ho několik ministrů z členských i kandidátských zemí, ale také spousta zástupců vládních i nevládních zemědělských organizací. Podle Daula bude polovina z kandidátských států. Zemědělský výbor EP ve schválené rezoluci usoudil, že výplata stoprocentních přímých podpor by pro rolníky v nových zemích byla škodlivá, podvázala by jejich chuť do práce a zemědělské reformy. Domnívá se však, že by nováčkové měli dostat víc peněz na tzv. zemědělský rozvoj, tedy na projekty, jejichž cílem je rozvíjet aktivity, které udrží lidi na venkově, i když už nebudou hospodařit na půdě. Evropskou komisi výbor vyzval, aby při stanovení výrobních kvót dbala na to, že nepovedou k takovému poklesu výroby, který by si vynutil nárůst dovozu potravin, na něž se kvóty vztahují. Mělo by být možné kandidátům povolit vyšší kvóty, než jaká byla jejich výroba v referenčním období; při stanovování kvót by se mělo přihlédnout k výrobnímu potenciálu a trendu spotřeby. Zvlášť by měla komise podle EP posuzovat situaci zemí, které snížily výrobu, aby dosáhly vysoké konkurenceschopnosti. Neměly by být za tuto snahu penalizovány nižšími kvótami ve srovnání se státy, které zemědělství nereformovaly. Tyto náměty, které do textu rezoluce dodatečně vnesl zpravodaj Karl Olsson, se shodují s tím, co požadují čeští zemědělci. "Odpovídá to přesně tomu, co bychom chtěli od EU slyšet," sdělil český diplomatický zdroj. Olsson ve zdůvodnění mimo jiné uvedl, že kandidátské země byly nuceny v zemědělství přejít na tržní přístup, aniž měly dostatek rozpočtových prostředků na podpory. To vedlo k nepřirozenému snížení produkce ve srovnání se zeměmi, jejichž zemědělství bylo plně dotováno. "Lze se tázat, zda toto je spravedlivý přístup," uvedl zpravodaj. EU vyplácí přímé a tržní podpory rolníkům za výrobu hovězího a skopového masa, obilí, mléka, cukru a některých okrajových plodin v rámci produkčních kvót. Co se vyrobí nad tento limit buď není dotováno, nebo, jako v případě mléka, nesmí být ani uplatněno na trhu. EK navrhuje, aby kvóty pro kandidátské země byly vypočítány podle statistik z let 1995-1999. Rezoluce nepřímo uznává, že situace Česka je dosti atypická, v každém případě jiná než většiny ostatních kandidátských zemí. Připomíná, že v Česku pracuje v zemědělství zhruba stejné procento lidí jako v unii (4,3 procenta), zatímco v Rumunsku to je 42 procent obyvatel, v Polsku 18,8 procenta a v Litvě 19,6 procenta.