Česko se pře o příspěvky pro Brusel

První roky po českém vstupu do Evropské unie mohou být finančně velmi náročné. Je totiž možné, že by české příspěvky do společné pokladny byly vyšší než částka, kterou by Česká republika z unijních fondů obdržela.

Uvádí to zpráva vypracovaná poslancem Reimerem Bögem, kterou na svém posledním zasedání schválil rozpočtový výbor Evropského parlamentu (EP).

Unie nyní uvažuje nad tím, jak tento problém vyřešit. "Je pro nás naprosto nepřijatelné, aby se vaše země stala čistým plátcem. Musíme najít způsob, jak případný schodek uhradit".

Pohledy unie a pražské vlády se prozatím zásadně liší. Evropská komise chce, aby kandidáti ihned po vstupu platili příspěvky v plné výši. Pokud by jim tím však vznikl schodek, dostali by ho proplacený zpět. K tomuto řešení se nyní přiklonil i rozpočtový výbor EP.

Pro kandidátské země není tento model přijatelný. "Chceme, aby se náš příspěvek navyšoval postupně tak, jak se budou navyšovat příjmy z fondů unie," řekl minulý týden během své bruselské návštěvy premiér Miloš Zeman.

Poslanci EP se přiklonili k názoru komise. "Kompenzační platby by měly být dočasné a klesající. V každém případě by bylo snazší je spravovat a byly by podstatně transparentnější než systém postupného navyšování příspěvků nových členů," uvádí zpráva.

Autor zprávy Böge spočítal, že pokud by ČR od roku 2004 odevzdávala do rozpočtu EU plný příspěvek, dělalo by to v roce vstupu 867 miliónů eur (asi tři miliardy korun), v roce 2005 902 miliónu eur a o rok později 938 miliónu eur. Všech 10 nových členů by do rozpočtu vneslo 5,238 miliardy v roce 2004 a v následujících letech 5,448 a 5,666 miliardy eur. Nynější roční rozpočet unie je přibližně 90 miliard eur, z toho téměř polovina připadá na zemědělské dotace.

Vzhledem k tomu, že v roce 2004 se počítá s výdaji pro nové členy jen o 3,6 miliardy eur vyššími než jsou jejich příspěvky, mohlo by se stát, že někteří noví členové více zaplatí než dostanou. Totéž hrozí i v letech 2005 a 2006, i když tam rozdíl vzroste už na šest, respektive na 8,5 miliardy eur. V dalších letech budou nováčkové více dostávat .

Nejtěžší situace nastane v prvním roce po vstupu, kdy budou vlády nových členských zemí muset zemědělcům vyplatit přímé podpory. Tyto peníze jsou vráceny z rozpočtu EU vždy až další rok.

Nejvíce by byla postižena Česká republika: Jako jedna z nejvyspělejších kandidátských zemí bude dostávat nízké dotace ze strukturálních fondů Evropské unie a zemědělské dotace také nebudou v rozpočtu hrát velkou roli, jelikož české zemědělství je relativně malé.

Problém bude podle státního tajemníka Pavla Teličky vyřešen zřejmě až na konci listopadu, jelikož jednání o financích se bude uzavírat až jako jedna z posledních kapitol. V polovině prosince by měl všechna uzavřená jednání schválit kodaňský summit unie.