EU naznačuje, že se rozšíření zpozdí

Vstup Čechů a dalších uchazečů do EU se zdá na dosah ruky. V Bruselu však nabývá na síle nová nálada: rozšíření by se mohlo zpozdit. "Existuje nebezpečí, že okno, které je pro rozšíření již otevřeno, se opět uzavře," tvrdí komisař pro rozšíření Günter Verheugen, který je jinak v této věci notorickým optimistou. List Die Presse cituje nejmenovaný zdroj EU, podle nějž "jde teď vlastně už jen o to, kdo najde odvahu a otevřeně promluví o problémech" vstupních jednání. Na nich závisí vstup až deseti uchazečů včetně Čechů do EU. Ještě nikdo však neudělal žádný krok, který by rozšíření skutečně ztěžoval či odkládal. Obavy o rozšíření jsou stále jen výrazem neurčitých nálad. Tyto nálady však odrážejí měnící se situaci. Teď už totiž nestačí, aby se snažili jen uchazeči - své musí udělat i EU. Před ní nyní vyvstává řada obtížných rozhodnutí, do kterých se jí příliš nechce. Přitom krach kteréhokoli z potřebných kroků znamená, že k rozšíření nedojde ani k 1. lednu 2004, jak se dosud očekává. Už nyní tak sílí pocit, že se hromadí neřešené problémy: na straně unie i na straně uchazečů. Nejvíce obav vyvolává dosud neschválená smlouva z Nice. V říjnu o ní mají už podruhé rozhodovat asi dva miliony Irů. Unie tuto smlouvu vydává za podmínku pro rozšíření. Irové ji už jednou odmítli a vypadá to, že ji odmítnou znovu. "Řeknou-li Irové opět jasné ne, je rozšíření ve vážném nebezpečí," tvrdí Verheugenův mluvčí Jean-Christophe Filori. Irské hlasování totiž přijde v době, která bude pro vstupní jednání nejcitlivější. "Neúspěch ratifikace by způsobil přinejmenším odklad, nejistotu a na čas by narušil vztahy. To je to, co nechceme," vysvětlil mluvčí Evropské komise Jonathan Faull. Problémem není jen Irsko: neklid nad osudem rozšíření vyvolává i situace ve zbytku EU, zejména nástup krajní pravice. Ta těží hlavně z obav občanů EU nad rostoucí imigrací a zločinností. Může využít i toho, že lidé si nejsou vědomi žádných výhod rozšíření - odpor k němu je největší právě v zemích, jež s uchazeči sousedí. Zejména proti krajní pravici vlastně míří Verheugenova varování: "Po celé Evropě existuje nebezpečí, že populistická hnutí využijí rozšíření jako atraktivní cíl pro útok na evropskou integraci. Zpozdíme-li rozšíření kvůli populistickým důvodům, pak nejsem s to zaručit, že se nám vůbec podaří vyjednávací proces ukončit." Problémy jsou i s vládami kandidátů a členských zemí. Ty musí do konce roku ukončit vstupní jednání. "Nejmenší odchylka od časového plánu (jednání) může vést k dlouhým odkladům rozšíření," varoval je dánský premiér Anders Fogh Ramussen. Na programu jednání jsou totiž obtížné finanční otázky, kde musí každý zúčastněný dělat ústupky. Země si dělají alibi, aby musely ustupovat co nejméně: tak v Německu publikují obří čísla o nákladech rozšíření, které si prý jen od Berlína vyžádají 120 miliard eur. Přesto podle zdroje z Rady EU zatím nejsou důvody počítat s odklady. Ostatně obavy o osud rozšíření dosud vycházejí jen ze dvou zdrojů: od Evropské komise a od Dánů. Právě oni mají největší zájem na tom, aby byl celý proces doveden do kon ce co nejdříve. Je proto možné, že Brusel i Kodaň vytvářejí tuto náladu plnou obav záměrně, aby měly čím tlačit na země, které nebudou ochotny k potřebným ústupkům. Sázejí na to, že rozšíření je příliš velký projekt, než aby jej někdo nechal padnout.