Zemědělské podpory kandidátů EU přesunuty na ministry zahraničí

Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie budou mít v pondělí v Lucemburku na pořadu prakticky jen jeden bod - přímé zemědělské podpory pro budoucí nové členy EU. Téma dnes "vykopli" po bezvýsledné debatě na ministerskou úroveň velvyslanci členských zemí sdružení ve Výboru stálých zástupců (COREPER). Předsedající Španělsko o sérii bilaterálních kontaktů sdělilo, že šéfové diplomacií budou mít na vybranou mezi třemi variantami návrhů, co vepsat do společných stanovisek EU vůči deseti kandidátům v kapitole zemědělství. První varianta, jež vychází z návrhu Evropské komise, přisuzuje novým členům v letech 2004 až 2006 postupně 25 až 35 procent sumy, na kterou by měli normálně nárok. Druhá se pak o této formě subvencí ani nezmiňuje s tím, že se o tom bude jednat později. Kompromisní třetí alternativa umožňuje zmínku v tom smyslu, že přímé podpory jsou součástí evropské legislativy, ale jednat se o nich bude posléze. Členské státy jsou v názoru na tuto věc hluboce rozděleny. Ani ne tak proto, že by některé z nich nechtěly nováčkům přiznat vůbec žádné podpory, ale spíše proto, že touto debatou předjímají nadcházející těžký souboj kolem mezietapové revize společné zemědělské politiky plánované na letošní podzim. Zatímco země jako Británie, Nizozemsko či Švédsko se chtějí přímých podpor co nejrychleji zbavit, státy jako Španělsko, Francie nebo Irsko jsou odhodlány se tomu zuby nehty bránit. Přímé platby představují asi 60 procent zemědělských subvencí EU, kterých je v dnešní 15členné unii rozděleno ročně za 40 miliard eur.