Pravovárečníci se bijí o Prazdroj

Skupina plzeňských pravovárečníků se snaží soudními žalobami dokázat, že Plzeňský Prazdroj nikdy nebyl znárodněn. Jejich případná soudní výhra by mohla zpochybnit privatizaci Prazdroje i jeho následné vlastnické změny. Na žalující straně jsou pokračovatelé Pravovárečného měšťanstva, které vlastnilo plzeňský pivovar do roku 1945. O něj je připravily Benešovy dekrety. "Nesnažíme se zpochybnit jejich platnost. Snažíme se prokázat, že při znárodnění určité kategorie potravinářských podniků došlo k závažné právní chybě, která anuluje znárodňovací akt. Znárodňovací výměr totiž nepodepsal ministr výživy, ale úředník. V kauzách obdobných té naší Ústavní soud potvrdil neplatnost znárodnění. Je to obdobné, jako kdyby člověk prodával svůj dům a smlouvu za něj podepsal domovník," řekl šéf sdružení Plzeňského pravovárečného měšťanstva Karel Svoboda. Pravovárečníci mají v rukou ještě další soudní verdikt, který potvrzuje, že původní Pravovárečné měšťanstvo jako právnická osoba nikdy nezaniklo, jen mu vymřely statutární orgány. "Proto musíme obnovit činnost. Současné sdružení pravovárečníků není jeho právním pokračovatelem, tudíž nemá šanci uspět v soudních sporech, stejně jako jednotliví pravovárečníci," vysvětlil Svoboda. Právo várečné je vázáno ke dvěma stům padesáti historickým domům v Plzni. Pravovárečníky jsou majitelé těchto nemovitostí. K nevýznamnějším patří město Plzeň. To však zatím váhá, zda se přidá k soudnímu tažení kvůli dobrým vztahům s majiteli Prazdroje. "Zatím jsme pověřili právníky, aby situaci analyzovali," připustil plzeňský primátor Jiří Šneberger.