Ministři EU se nedohodli na přímých platbách pro nové členy

Ministři zahraničí členských států EU se dnes nedohodli o tom, zda poskytnout novým zemím po vstupu přímé zemědělské podpory. Podle očekávání se střetly dvě protichůdné koncepce a kompromis nebyl možný, oznámil novinářům španělský ministr zahraničí Josep Piqué. Velvyslanci patnácti členských zemí se k této věci vrátí ve středu, aby vypracovali nový návrh kompromisu. Ministři se jím budou zabývat příští pondělí, opět v Lucemburku. Jako konečný termín pro dosažení dohody si stanovili podzimní summit unie, který se bude konat 24.-25. října v Bruselu. Piqué a komisař Günter Verheugen na tiskové konferenci uvedli, že se "patnáctka" shoduje ve všech bodech kapitoly o zemědělství s výjimkou přímých podpor. Cílem nadále zůstává dospět ke společnému stanovisku k této kapitole do konce června, aby o něm bylo možné začít jednat s kandidáty. Jediným sporným bodem tedy je, jak formulovat otázku přímých podpor, případně zda ji úplně vynechat. Předsedající Španělsko s podporou většiny prosazovalo, aby do společné pozice "patnáctky" byl přenesen lednový návrh Evropské komise poskytnout nováčkům po vstupu 25 procent sumy přímých zemědělských plateb. Německo, Nizozemsko, Británie a Švédsko naopak chtěly, aby bylo řečeno, že o této věci se bude jednat později. Zdůvodnily to mimo jiné tím, že nelze přiznávat zemědělské podpory, dokud nebude s konečnou platností známo, kolik nových členů do EU vlastně vstoupí, tedy co to bude stát. Kompromisní formulace navržená Španělskem přiznávala, že přímé podpory jsou součástí "acquis communautaire", legislativy EU v širokém smyslu, a navrhovala odložit jednání o konkrétních podmínkách na později. Byla odmítnuta, a to z různých důvodů. Zatímco Němci a Nizozemci byli proti prakticky ze zásady, Britové a Švédové naznačovali, že by je mohlo obměkčit přidání zmínky o berlínském summitu z roku 1999, který přímé platby novým zemím upřel. Ministři se dnes shodli na pěti zásadách, jimiž se chtějí řídit při zemědělském jednání s kandidáty. Stanovili, že rozšiřovací jednání nelze nijak spojovat s debatou o reformě společné zemědělské politiky, že po uplynutí přechodných období musí v rozšířené EU platit jen jedna zemědělská politika, dále že nelze překročit finanční stropy dohodnuté před třemi lety v Berlíně a že konečným limitem pro dohodu o všem je bruselský summit letos v říjnu. Proti poslednímu principu mělo námitky Německo, protože se obává toho, že koncem října nebude mít ještě novou vládu. Vytvořil se naopak konsensus, že otázkou přímých plateb pro kandidátské země by se neměl zabývat příští týden summit EU v Seville, protože není šance v tomto stádiu nalézt řešení; schůze by se tím podle diplomatů zbytečně zatížila a její nálada by utrpěla. Přímé podpory představují v dnešní EU klíčový zdroj příjmů zemědělců. Představují zhruba 60 procent zemědělského rozpočtu unie, který činí každoročně kolem 40 miliard eur.