EP nechce dát plné podpory kandidátům, žádá pružné stanovení kvót

Kandidátské země by měly po vstupu dostat nárok na část přímých podpor pro své zemědělce, nikoli však plné částky, usoudil dnes Evropský parlament, který se tak postavil na podporu lednového stanoviska Evropské komise. Poslanci v plénu souhlasili i s tím, aby na dosažení stoprocentní úrovně přímých plateb čekali nováčkové deset let. Schválená zpráva, kterou připravil švédský poslanec Karl Erik Olsson, se však přimlouvá za daleko větší pružnost při výpočtu výrobních kvót, než jakou Evropská komise dosud projevovala. Má se zejména dbát na to, aby kvóty nebyly tak nízké, že by vedly k poklesu výroby, který by si vynutil nárůst importu potravin, na něž se vztahují. EU vypočítává pro členské země kvóty pro výrobu obilí, mléka, cukru, hovězího a skopového masa a některých dalších potravin. Subvence ze společné zemědělské politiky jsou poskytovány pouze v rámci těchto kvót, co jde nad, podporu nedostane. Členské státy tudíž lobují v EK za to, aby pro nové členy byly vypočteny co nejnižší kvóty. Za referenční období je obvykle vybírána etapa 1995-1999. EP usoudil, že komise by při této práci měla projevit více pružnosti, zejména přihlížet ke skutečné situaci v té které kandidátské zemi během referenčního období, k jejímu výrobnímu potenciálu a k současným trendům. Varoval před poškozením zemí, které snížily výrobu, aby dosáhly vysoké konkurenceschopnosti; neměly by být za tuto snahu penalizovány nižšími kvótami ve srovnání se státy, které zemědělství nereformovaly. Tyto námitky se do značné míry shodují s argumentací české strany, podle níž navržené kvóty české zemědělce poškozují a jednoznačně podvazují budoucí vývoj zemědělství. Olsson ve zdůvodnění mimo jiné uvedl, že kandidátské země byly nuceny v zemědělství přejít na tržní přístup, aniž měly dostatek rozpočtových prostředků na podpory. To vedlo k nepřirozenému snížení objemů výroby ve srovnání se zeměmi, jejichž zemědělství bylo plně dotováno. "Lze se tázat, zda toto je spravedlivý přístup," uvedl zpravodaj. Zpráva nepřímo uznává, že situace České republiky je dosti atypická, v každém případě jiná než u většiny ostatních kandidátských zemí. Připomíná, že v ČR pracuje v zemědělství zhruba stejné procento lidí jako v unii (4,3 procenta), zatímco v Rumunsku to je 42 procent obyvatel, v Polsku 18,8 procenta a v Litvě 19,6 procenta.