Ministři EU odložili řešení přímých plateb zemědělcům

Ministři zahraničí 15 členských zemí Evropské unie se dnes dohodli, že odloží hledání odpovědi na otázku, zda zemědělci v kandidátských zemích obdrží po vstupu přímé podpory z rozpočtu EU a pokud ano, v jaké výši a za jakých podmínek. Jejich kompromisní usnesení otevírá cestu pro okamžité jednání s kandidáty o všech aspektech zemědělské politiky s výjimkou přímých podpor. Otázka přímých plateb je citlivá proto, že bezprostředně souvisí s budoucí reformou společné zemědělské politiky EU. Dotace rolníkům v nových zemích tedy vesměs přejí země, které chtějí tuto formu pomoci zachovat. Proti jsou země, které je považují za plýtvání a chtějí je omezit nebo zrušit. První skupinu vede Francie, druhou Německo. Argumenty obou skupin vyústily v kompromisní formulaci, podle které nárok nových členů na přímé platby nebyl zahrnut do usnesení berlínského summitu o šestiletém finančním rámci z roku 1999. Členové EU tyto peníze ovšem dostávají, a to na základě nařízení 1259 z roku 1999, které je součástí evropské legislativy. Tato legislativa platí pro všechny členské státy, pokračuje text, takže bez rozhodnutí o přímých platbách nelze dokončit společné stanovisko EU ke kapitole zemědělství. Rozhodnutí bude učiněno až ve "vhodném okamžiku", a to podle časového rozvrhu, který bude schválen koncem týdne nejvyššími představiteli EU v Seville. Španělsko nyní zřejmě vyzve kandidátské země, aby začaly jednat o kapitole zemědělství. Podle odborníků lze takové jednání skutečně vést, ovšem bez jakýchkoli závěrů, protože nejcitlivější body, zejména stanovení výrobních kvót, jsou podmíněny konečným rozhodnutím o přímých podporách. Přímé podpory byly zaváděny od začátku 90. let jako kompenzace za zvyšování zaručených výkupních cen zemědělských produktů. Postupně se staly hlavní zemědělskou dotací v EU, kde je zemědělská politika plně integrovaná a členské státy nemají možnost do tohoto sektoru přispívat. Dnes EU na přímé platby vydává 60 procent zemědělského rozpočtu, který činí přes 40 miliard eur ročně. Evropská komise v lednu navrhla, aby kandidátské země dostaly po vstupu 25 procent těchto dotací, tedy čtvrtinu svého nároku. Jedenáct členských zemí s tím více či méně souhlasí, čtyři - Německo, Británie, Nizozemsko a Švédsko - jsou proti. Kandidátům připadá návrh vesměs nespravedlivý a diskriminační.