EU pozvala kandidáty k jednání o zemědělství

Evropská unie pozvala vyjednávače kandidátských zemí, aby v pátek přijeli do Bruselu rokovat o kapitole "zemědělství". Udělá se tím symbolická pomlčka ve vzrušené debatě kolem přímých zemědělských podpor. A Španělsko si bude moci v poslední den svého šéfování unii přeřadit rozšiřovací jednání o zemědělství do rubriky "splněno". Do značné míry půjde o formalitu, protože kandidáti společné pozice EU vůči svým zemím v této kapitole znají. Jediným sporným bodem, který zasluhuje pořádné jednání, je otázka přímých podpor, jež byla ovšem z rozhodnutí ministrů zahraničí EU odsunuta do podzimních měsíců. Teprve tehdy se unie dohodne, co je novým členům schopna nabídnout. Na druhé straně má otevření jednání o všem ostatním z bezbřehé zemědělské legislativy unie v nynějším stádiu své výhody - kandidátské země se budou moci vyslovit k mnoha technickým detailům, ale i k zásadním věcem jako jsou výrobní kvóty, na jejichž základě budou subvence poskytovány. Dokud nebude jasné, kolik peněz přesně unie nabízí, nelze domluvit ani konečné kvóty pro obilí, cukr, mléko či maso, lze však leccos předjednat nebo aspoň členské státy upozornit, aby se mohly připravit na nezbytné kompromisy. Česká republika ostatně nemá ještě ani schválenu koncepci jednání s EU o finančních otázkách spojených se zemědělskou kapitolou. Kdyby unie měla pozici už dnes, Praha by na ni neuměla odpovědět. Dokument, který vládě nedávno předložil ministr zemědělství Jan Fencl, byl pouze vzat na vědomí. Zpoždění potvrdil i šéf české diplomacie Jan Kavan. "Mandát musí projednat až nová vláda; ještě není hotov. Ministerstva zahraničí, zemědělství a financí mají však dostatek informací, aby mohly předložit vládě konkrétní návrh postupu v jednání, jakmile se domluví mezi sebou," řekl. Usoudil, že informací má ČR k dispozici dost, nyní jde o to "se shodnout na taktice vyjednávání". Zatímco čeští zemědělci reprezentovaní také "svým" ministerstvem nadále chtějí stoprocentní přímé podpory, diplomatům už dávno došlo, že to není udržitelný požadavek. "Osobně si nemyslím - i když vím, že to je nepříjemné pro některé naše zemědělce - že žádat sto procent je realistické. Předpokládám, že výsledný kompromis se bude v mnohém blížit tomu, co navrhuje Evropská komise," řekl Kavan. EK v lednu členským státům navrhla, aby nováčkům po vstupu přiznaly čtvrtinu přímých plateb, na něž by měli normálně nárok, a zvyšovaly tuto sumu o pět procent ročně do roku 2013. ČR a další kandidáti by se s tím podle všeho dokázali smířit, ovšem za podmínky, že přechodný režim skončí v roce 2006 a posléze už bude společná zemědělská politika fungovat pro všechny podle stejných pravidel. Komise vychází z předpokladu, že farmáři v kandidátských zemích nepotřebují štědré subvence, které by zakonzervovaly daný stav a odrazovaly od reforem. Krom toho mají vesměs lacinější vstupy a zejména pracovní sílu než kolegové v členských státech. V případě ČR, jejíž zemědělství má relativně vysoké výnosy, by podle propočtů komise výrazně vzrostly příjmy - až o 60 procent - už jen při aplikaci unijních výkupních cen. Jako kompenzaci za nízké přímé podpory navrhuje komise poskytnout více peněz do rozvoje venkova. Kavan si představuje, že ústupek ohledně přímých podpor by ČR mohla kompenzovat dohodami o jiných aspektech v zemědělství a provázat ho s postupným navyšováním českého příspěvku do rozpočtu unie. Varuje však, aby Praha neřekla příliš mnoho o své taktice dřív, než EU bude mít o penězích jasno, tedy zřejmě na přelomu října a listopadu. ČR by podle něj měla také naznačit, že výměnou za dobré zacházení podpoří budoucí zásadní reformu společné zemědělské politiky, kterou považuje za nezbytnou. "Musí se najít mechanismus, který zajistí, že jednání o rozšíření a jednání o zemědělské reformě nesmí být propojeno, a zároveň zaručí, že reforma nebude kvůli rozšíření odložena," tvrdí Kavan. Předpověděl, že Británie a Švédsko svůj nesouhlas s poskytnutím přímých podpor za takové situace přehodnotí, Německo změní stanovisko po volbách, bez ohledu na jejich výsledek, a Nizozemsko nevydrží držet prapor osamoceně, i kdyby o to jeho příští nová vláda stála. Z rozhovorů se svými protějšky na summitu EU v Seville nabyl Kavan dojmu, že navzdory zemědělsko-finančnímu problému panuje jasná vůle rozhovory s deseti kandidáty do konce roku uzavřít. Nutně to bude kompromis, jehož bude dosaženo po úporném jednání. Slevit budou muset obě strany. Starost mu tedy dělá hlavně prezentace takové dohody, která by mohla nedobře zapůsobit na veřejnost, beztak přistupováním k EU dosti zmatenou. "Bude-li politiky a novináři vykládána ve špatném světle, bude-li se opakovat, že jsme mohli docílit něčeho lepšího, mohlo by to pomoci vytvořit náladu skepse, která by mohla ovlivnit jarní referendum o vstupu do EU," soudí Kavan.