EU navrhne ČR snazší systém omezených dotací, nikoli jejich výši

Evropská unie nabídne v pátek České republice, že bude moci po dobu tří let po vstupu dostávat přímé zemědělské podpory podstatně jednodušším způsobem, než jak jsou udělovány v EU. Neřekne ovšem, kolik budou čeští zemědělci dostávat, jakým tempem se budou přímé platby zvyšovat, ani jak dlouho potrvá, než dosáhnou sta procent. Příslušná část společné pozice EU reprodukuje pouze kompromisní formulace, které ministři zahraničí "patnáctky" vymysleli 17. června. Říká se v nich, že přímé podpory jsou součástí legislativy EU (takže nárok na ně plyne ze zákona), ale v usnesení berlínského summitu z jara 1999 se s nimi nepočítalo (usnesení má také sílu zákona). Rozhodnutí, zda je kandidátům vyplácet a v jaké výši, je tedy odkládáno na pozdější dobu - podle usnesení summitu v Seville minulý týden nejpozději do začátku listopadu. Předsedající Španělsko předkládá společná stanoviska v pátek všem kandidátským zemím, aby prokázalo, že splnilo časový rozvrh a rozjelo do závěru svého šéfování v unii, které končí v neděli, konečnou etapu jednání o všech zbývajících kapitolách včetně zemědělství. Za Česko si přijede vyslechnout toto sdělení státní tajemník Pavel Telička. Z kontextu společného stanoviska vyplývá, že EU nemá v úmyslu přímé platby vůbec neposkytnout - podrobně je v něm totiž vylíčena metodologie jejich výpočtu pro jednotlivá zemědělská hospodářství. Spočívá v tom, že se celková částka, jež bude k dispozici, vydělí počtem obdělávaných hektarů, tedy bez ohledu na produkci, která je v EU druhým základním hlediskem. Obdělávaná rozloha bude stanovena podle statistik platných k 30. červnu 2003, přičemž započteny budou pouze pozemky "v dobrém zemědělském stavu slučitelném s ochranou životního prostředí". Nárok na tyto přímé podpory vznikne podle návrhu EK všem hospodářstvím o rozloze převyšující 0,3 hektaru; Česko se může rozhodnout tuto hranici zvýšit, nikoli však nad jeden hektar. Zjednodušený systém potrvá tři roky, s možností ho dvakrát o rok prodloužit. Pokud Česko nebude po tomto limitu schopné aplikovat přímé platby podle složitého systému EU, zachová si zjednodušenou formu, nebude však moci nárokovat zvyšování celkové částky. Komise také navrhuje umožnit České republice dál poskytovat zemědělcům pomoc ze státní pokladny, ale pouze pro ty plodiny a výrobky, na které se vztahují subvence EU. Tato dodatečná pomoc se může rovnat rozdílu mezi tím, co stát poskytoval před vstupem, a tím, co EU ve skutečnosti dává. Pro každé jedno hospodářství pak nesmí celková podpora převýšit částku, na jakou by mělo nárok, kdyby se plně aplikovala pravidla platná v EU. Subvence EU jsou poskytovány zásadně v rámci produkčních kvót, na nichž se musí unie s ČR dohodnout. Ve všech případech navrhuje nižší kvóty než ty, o které Praha požádala. Někdy je tento rozdíl podstatný, jindy zanedbatelný. Kvóty jsou vypočítávány podle rozlohy obdělávané půdy a objemu výroby podporovaných komodit - obilí, mléka, hovězího a skopového masa, cukru a některých dalších plodin - v letech 1995- 1999, případně 2000; přihlíží se přitom k různým kladným a záporným okolnostem. Výměr orné půdy jako výchozí údaj pro výpočet přímých plateb navrhuje EU 2.251.087 hektarů, což se blíží rozloze, kterou Praha žádala. Přidržela se také českého údaje o průměrném výnosu obilí na hektar (4,2 tuny) a doporučila 4,18 tuny. Tato čísla jsou klíčová, protože podle systému přímých plateb se základní suma 63 eur za tunu násobí referenčním výnosem, aby se vypočetla standardní platba na hektar. U mléka je podpora z titulu společné zemědělské politiky EU poskytována pouze v rámci výrobní kvóty pevně stanovené pro každou zemi; nadvýroba je navíc postihována. ČR žádala, aby její limit byl určen na 3,1 miliónu tun, unie se přiklonila k 2,5 miliónu. U cukru přiznává kvótu 445.037 tun, zatímco ČR žádala 505.000 tun. Unie by měla vyplácet českým rolníkům prémie za 235.349 poražených kusů hovězího dobytka (býci a voli), zatímco Praha navrhovala 305.000 kusů. V kategorii masných krav chtěli Češi kvótu 230.000 kusů, nabídka je pouhých 52.853. Ještě horší je to u ovcí a koz - žádost 130.000, odpověď 44.192. Ve všech případech EU odmítá český požadavek na případné zavedení přechodného období nebo jiné ochrany svého trhu před cenovým šokem způsobeným přistoupením k EU. Vyzývá ČR, aby své stanovisko přehodnotila. Jako jistou kompenzaci za snížené přímé podpory prezentuje unie návrh podstatně zvednout prostředky, které budou k dispozici z titulu venkovského rozvoje. Na přechodné období do roku 2006 má pro nové členy vzniknout zvláštní nástroj financování, který naváže na nynější program Sapard a převezme část jeho pravidel. Z peněz na venkovský rozvoj budou financovány projekty zaměřené na ochranu životního prostředí, na vylepšení situace ve znevýhodněných, tedy vesměs podhorských a horských oblastech, na předčasný odchod rolníků do důchodu, na zalesňování, na restrukturalizaci farem vyrábějících jen částečně pro trh, na technickou pomoc a na vytváření výrobních sdružení. EU se zavazuje, že bude tyto projekty financovat z 80 procent, což je více než v dnešní EU. Smyslem společné zemědělské politiky, která je nejintegrovanější aktivitou unie a spotřebovává polovinu jejího rozpočtu, je zajistit jednotný trh potravin v rámci EU a vytvářet stejné podmínky pro všechny, ale také regulovat nedostatek nebo naopak přebytky potravin. V poslední době se klade stále větší důraz na udržení života na venkově, a to jak podporou nerentabilního hospodaření, tak i jiných než zemědělských forem činnosti. Také tato starost motivuje řadu členských států, aby usilovaly o zevrubnou reformu této politiky. Její předzvěstí bude mezietapová revize, kterou Evropská komise odstartuje 10. července. Klíčová a velmi konfliktní rokování se čekají až v letech 2004-2006. Jednání na toto téma s kandidáty však slouží k tomu, aby jednotlivé členské země předem zaujímaly pozice.