Telička kritizuje společnou pozici EU ke kapitole o zemědělství

Evropská unie dnes začala jednat s kandidátskými státy o postojích obou stran k části kapitoly "zemědělství" bez otázky přímých plateb. Některé body ze společné pozice EU jsou Česku velmi blízké, ale řada z nich je českým představám velmi vzdálena. Řekl to po jednání zjevně nespokojený hlavní český vyjednávač Pavel Telička s tím, že bude opět jednat v Bruselu o podobě pozice EU hned příští týden. Telička například nevidí důvod, proč EU chce, aby referenčním obdobím pro určování zemědělských produkčních kvót bylo to nejpozdnější období. "Postrádám důvod. Je jím to, že zrovna tehdy naše zemědělství procházelo tím nejsložitějším obdobím transformace a strukturalizace, nebo má EU k tomu jiné důvody? Ať nám je sdělí!" uvedl Telička novinářům po zhruba 70minutém jednání, které mělo původně trvat 30 minut. Poznamenal, že EU vyzývá, abychom byli realističtí a konstruktivní, ale že my očekáváme totéž od unie. Když však EU nabízí kvóty, které jsou podstatně nižší, než je naše současná produkce, natož kapacita a které jsou v klimaticky obdobných zemích EU vyšší, tak to není konstruktivní. "Povedeme proto již příští týden technická jednání o těchto otázkách pro jednotlivé komodity s cílem je v pozici EU přepracovat. Postrádáme nějaký koncepčnější přístup. Nevíme, zda je to nějaký byrokratický nástřel nebo určitý záměr," řekl Telička. Sdělil, že na jednání odmítl požadavek EU, aby se Česko vzdalo budoucí praxe ochranářských opatření v rámci EU. "Pokud zjistíme, že konečným efektem je, že se zvýhodňuje (zemědělský) producent jiné země EU, tak v případě potřeby uplatníme ochranářská opatření i na vnitřním trhu EU. Vyjádřil však přesvědčení, že se vše nakonec vyřeší, protože i v zájmu EU je, aby české zemědělství bylo konkurenceschopné. V opačném případě by české zemědělství mělo problémy, které by se staly problémy EU, usoudil. Optimisticky vidí také otázku přímých plateb, o nichž se podle něj snad bude jednat nejpozději v listopadu. S odvoláním na obsah pozice EU lze podle Teličky počítat s tím, že přímé platby vstupem do EU pro ČR a další nové členy budou platit a bude se jen upřesňovat jejich výše a délka případného přechodného období, než dosáhnou plné výše. To období by mělo být krátké, ČR bude navrhovat tři roky, řekl Telička. Připustil, že to není zrovna realistické, protože tato představa je příliš vzdálena představám zemí EU, které uvažují o zhruba desetiletém období. Pro tříleté přechodné období u přímých plateb se krátce předtím vyjádřil také hlavní slovenský vyjednávač Ján Figeĺ, který vyzval ke koordinovanému postupu kandidátských zemí. Telička se vyjádřil pro spolupráci kandidátů v přístupu ke kapitole o zemědělství, ale koordinaci tohoto přístupu označil za nereálnou. Některé pozice máme velmi podobné, někde je postup identický, ale v řadě věcí se budeme lišit, a to podle specifik zemědělství v jednotlivých zemích, vysvětlil.