Slabé podniky v krajích už stát a později ani Evropská unie nepodpoří

Celkem 100 miliónů korun bude letos v rámci Sektorového operačního programu Průmysl rozděleno mezi 46 projektů, jimiž se malé a střední firmy ucházejí o veřejnou podporu. Josef Jarabica, vrchní ředitel sekce průmyslové politiky a restrukturalizace na Ministerstvu průmyslu a obchodu, připomíná, že ani tento program, a později ani strukturální fondy Evropské unie však nebudou podporovat neživotaschopné podniky.

OTÁZKA: hn: Jsou některé kraje benevolentnější a přicházejí z nich hůře připravené projekty?

Zatím můžeme vycházet jen z loňského roku, kdy tento program měl premiéru. Letošní projekty totiž dosud nebyly definitivně odsouhlaseny, a proto ani neexistují zkušenosti z jejich realizace. SOP Průmysl v našem resortu slouží především k ověření pravidel vyhlašování, poskytování finančních prostředků i systému kontroly, jaká v Evropské unii platí pro strukturální fondy. Čili od loňska se tomuto mechanismu učíme jak my na ministerstvu, tak nově ustavované regionální autority, tedy chcete-li hejtmani, resp. jimi pověřené osoby, a regionální asistenti, což jsou pověřené poradenské společnosti, zpravidla rozvojové agentury, zabezpečující kvalitní přípravu projektů. V tomto směru máme zkušenosti s kraji poměrně pozitivní, neboť ty skutečně dbají o to, aby projekty byly i v souladu s jejich strategickými plány rozvoje. A vezmu-li loni schválené projekty, pak o kvalitě jejich posuzování na úrovni krajů svědčí i to, že se žádní nositelé schválených projektů zatím nedostali do konkursní situace či jiných závažnějších potíží. Pokud se mezi kraji objevují rozdíly, pak pouze v tom, že některé jsou tradičně průmyslové a pak se v nich generuje více projektů zaměřených na restrukturalizaci a stabilizaci průmyslu a průmyslových služeb. Zatímco v regionech s rozvinutějším zemědělstvím či cestovním ruchem bývá více rozvojových projektů. Ale obecně platí, že nejdůležitější je, jak jsou v tom či onom kraji šikovní podnikatelé a jak dokáží nabídky SOP Průmysl využít.

OTÁZKA: hn: Ale jsou tito šikovní podnikatelé v regionech o tomto sektorovém operačním programu dostatečně informováni?

Samozřejmě bych mohl vypočítávat, že podrobné informace o tomto programu například jsou na webových stránkách našeho ministerstva, že se k němu konaly specializované semináře, vyšly inzeráty v ekonomickém tisku a Obchodním věstníku apod. Také na regionální úrovni se uskutečnily informační kampaně a koneckonců zmínění regionální asistenti jsou z prostředků ministerstva mj. placeni i za to, aby tuto osvětu v krajích také prováděli. Nyní náš resort například navrhuje, aby do SOP Rozvoj lidských zdrojů, který Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje k vyhlášení na rok 2003, bylo zahrnuto i vzdělávání podnikatelů jako příprava na využití strukturálních fondů. Prostě osvěty v tomto směru není nikdy dost. Ale připouštím, že někteří podnikatelé program prostě jen bagatelizují, neboť se jim miliónová dotace na projekt v maximální celkové hodnotě deseti miliónů zdá příliš nízká. Zejména když pak budou dalších pět let poměrně přísně kontrolováni, jak plní podmínky přiznání dotace, a ta jim dokonce může být zpětně odebrána. Napříště bychom i pro zvýšení zájmu podnikatelů rádi počítali s intenzitou pomoci mezi 20 a 30 procenty na konkrétní projekty.

OTÁZKA: hn: Jenže vyjdu-li z letošních pouhých 100 miliónů korun vložených státním rozpočtem do Sektorového operačního programu Průmysl proti loňským 200 miliónům, pak by vyšší dotace byly rozděleny mezi menší počty projektů...

My bychom chtěli, aby napřesrok státní rozpočet pro SOP Průmysl počítal se zhruba 500 milióny. I když pochopitelně přání ministerstva je jedna věc a možnosti rozpočtu i politická vůle věc druhá.

OTÁZKA: hn: Kolik peněz po vstupu naší země do Evropské unie může do programů typu současného Sektorového operačního programu Průmysl přicházet ze strukturálních fondů?

Řádově určitě v jednotkách miliard korun. Ovšem bude přitom platit princip spolufinancování. Jinými slovy řečeno, když Brusel dá miliardu, bude chtít, aby stejnou částkou přispěl český stát a další dvě miliardy aby dodali sami předkladatelé projektů. Takže půjde jak o to, aby zde existovala dostatečná velká nabídka kvalitních projektů, tak o to, abychom měli dost zdrojů ke spolufinancování projektů.

OTÁZKA: hn: Těžiště přípravy projektů zůstane v krajích. Co je tam třeba ještě udělat, aby se odtud lépe dosáhlo na strukturální fondy?

Kraje samy dobře vědí, že musí mít vytvořenou strategii svého rozvoje, na niž navazuje podrobné stanovení priorit včetně rozpočtového zajištění finančních prostředků na jejich uskutečňování. Chtěl bych však přece jen připomenout, že Evropská unie u nás nebude podporovat nějaké zesláblé subjekty, stojící před zánikem. Nýbrž jen ty podnikatele, kteří jsou už nyní dobří a chtějí být ještě konkurenceschopnější. Speciálně se bude pomáhat takovým životaschopným malým a středním firmám, aby je první tvrdší dopady vstupu do náročného podnikatelského prostředí Evropské unie nezahubily.