Informace o 6. zasedání Konventu o budoucnosti Evropy 24.- 25. června 2002

Předseda Konventu Valéry Giscard d´Estaing úvodem informoval plénum o své zprávě o činnosti Konventu, kterou přednesl na summitu Evropské rady v Seville. Celý zbytek zasedání byl věnován dialogu s občanskou společností, reprezentovanou těmi NGO, které na výzvu předsednictva Konventu zaslaly předem své příspěvky. Zastoupení kandidátských zemí bylo minimální, neziskový sektor z ČR v Bruselu reprezentován nebyl. Nejčastějšími požadavky v referátech mluvčích jednotlivých sektorů (sociální otázky, životní prostředí, občané a instituce, regionální a místní správa, lidská práva, rozvoj, akademická obec, kultura) bylo institucionální posílení daného sektoru v evropských strukturách resp. přímý přístup k Evropskému soudímu dvoru. Výrazný byl hlas regionálních zastupitelstev (pozorovatelé z Výboru regionů). Členové Konventu písemně informovali plénum o průběhu národních fór v jednotlivých zemích (za ČR senátor J. Zieleniec).

Mezi členy Konventu zasedli v plenárním sále zástupci 160 NGO z členských a kandidátských zemí EU (z kandidátských byli viditelní jen Poláci a Maďaři). Představovali první zhmotnění Fóra, pro jehož ustanovení se vyslovila deklarace z Laeken a které dosud konventí debatu provázelo jen po internetu. Kritériem účasti bylo zaslání "substantivního příspěvku” (textu, který nemá charakter individuálního stanoviska nebo odborného pojednání, nýbrž vyjadřuje pozice určité jasně definované organizace nebo sdružení). Na základě těchto příspěvků byli zástupci jednotlivých NGO pozváni do Bruselu, aby nejprve v některé z osmi kontaktních skupin prezentovali své postoje a pokusili se formulovat společné závěry. Kontaktní skupiny se sešly ve dnech 10. - 18. června pod vedením členů předsednictva a vybraly čtyř- až osmičlenné delegace, jež je reprezentovaly na plenárním zasedání a přednesly společné závěry z kontaktních skupin. Kromě nich se do debaty zapojili členové Konventu a pozorovatelé (Výbor regionů, Hospodářský a sociální výbor a Evropský ombudsman). Na programu byly dále zprávy členů Konventu o průběhu národních fór v jednotlivých zemích. Ty byly zaslány v písemné podobě předem a jsou k dispozici na internetových stránkách mezi dokumenty Konventu (jejich souhrn dává poměrně výstižný obraz o způsobu, jakým se v členských i kandidátských zemích k evropské debatě přistupuje, méně již o tom, jakým směrem se obsahově ubírá). Některé z těchto raportů byly navíc předneseny v plénu.

Níže uvádíme shrnutí hlavních námětů, které zazněly v kontaktních skupinách podle jednotlivých tematických sektorů (viz CONV 12/02) a poté v plenární debatě.

1. Sociální sektor (předseda: Klaus Hänsch)

· inkorporace Charty základních práv do Smluv, dynamický přístup k jejímu textu ("Charta nemůže být biblí”)

· formální uznání role občanské společnosti ve Smlouvě, včetně práva na konzultace

· větší vyváženost mezi ekonomickou a sociální politikou, zahrnutí cílů jako plná zaměstnanost, boj proti chudobě a trvale udržitelný rozvoj

· koherentnější přístup k Lisabonskému procesu

· zajištění rovných podmínek při poskytování veřejných služeb

· podpora rodinám a lepší zacházení s imigranty

· konkrétní opatření proti diskriminaci na základě pohlaví a sexuální orientace

· podpora základnímu výzkumu

2. Životní prostředí (předseda: Giorgos Katiforis)

· enviromentální pasáže v Chartě formulovat jako práva

· zakotvit koncept ochrany zvířat do čl. 2,6, 174 a 228 Smlouvy o ES zahrnout cíle a základní principy udržitelného rozvoje a v tomto smyslu přehodnotit cíle CAP (upravit čl. 33)

· přizpůsobit zemědělskou politiku a politiku rozvoje venkova zahrnutím požadavku udržitelného rozvoje a zajištění biodiverzity, odklon od zaměření na produkci směrem k rozvoji venkovských oblastí

· podpora lokálních tradic, zvláště v gastronomii, a podpora rurálního turismu

· zrušení smlouvy Euroatom

· otevření ESD enviromentálním kauzám

· decentralizovat zemědělskou politiku

3. Akademická obec (předseda: Giuliano Amato)

· co nejdříve zahájit draftovací fázi

· V souvislosti s finálními výstupy Konventu G. Amato podtrhl roli akademických institucí při jejich percepci evropskou veřejností. V této souvislosti se hovořilo o metodě draftování budoucí základní smlouvy, existujících expertízách možností reorganizace smluv - např. Evropský univerzitní institut ve Florencii.

· předložit výsledky Konventu nebo následné IGC ke schválení celoevropskému referendu

· institucionální otázky, konzistence externích akcí, problém evropských veřejných financí

· vědecký výzkum a jeho interakce s průmyslem (Jako dobrý příklad spolupráce mezi výzkumnými organizacemi - Evropskou agenturou pro vesmírný výzkum - a evropskými institucemi byl zmíněn program GALILEO.)

· institucionální návrhy: volba předsedy EK EP nebo národními parlamenty, větší role národních parlamentů

· zástupce EPC se výrazně vyslovil pro politizaci EU, pro vytvoření skutečných evropských politických stran

· D. Hübner (PR, vlád.) zdůraznila vzdělávací funkci akademických institucí v evropském kontextu.

4. Občané a instituce (předseda: J.L. Dehaene)

Institucionální návrhy:

· jasná a občanům srozumitelná evropská ústava, která by měla být předložena celounijnímu referendu nebo referendům v jednotlivých členských zemích

· Rada EU: není evropskou exekutivou, neboť není demokraticky odpovědná žádnému volenému evropskému grémiu; princip rozhodování dvojí většinou

· Evropská komise s funkcí evropské vlády, s předsedou voleným EP

· posílení unijních kompetencí v oblasti hospodářské a sociální politiky

· do Smlouvy zahrnout: právo občanů na informace, Chartu základních práv, principy trvale udržitelného rozvoje (zahrnující ekonomickou i sociální dimenzi), právo občanů na participaci na všech stupních evropských rozhodovacích procesů, status neziskových organizací, principy horizontální subsidiarity

5. Regiony a obce (předsedkyně: Ana Palacio)

Shodné požadavky všech zastoupených subjektů:

· začlenění Charty do smluv

· zahrnout regiony a obecní samosprávu do čl. 6 Smlouvy o ES

· zakotvit do Smlouvy záruky místní demokracie, společného evropského kulturního dědictví, zejm. začleněním Evropské charty místní samosprávy (Rada Evropy)>

· připravit ústavní smlouvu specifikující úkoly Unie

· věnovat zvláštní pozornost ekonomické, sociální a teritoriální soudržnosti

· vytvořit právní instrument ke zjednodušení přeshraniční spolupráce na vnitřních a vnějších hranicích Unie

· zahrnout do Smlouvy princip pozitivní diskriminace pro periferní regiony

· detailní legislativa, která by měla být následně implementována obecními a regionálními správami

· v legislativním procesu zavést (podle vzoru Rakouska) konzultace ex ante

· legislativní úpravy v oblasti subsidiarity a dělby kompetencí

6. Lidská práva (předseda: António Vitorino)

· inkorporace Charty do Smluv, její právní závaznost (V této souvislosti bylo diskutováno, zda do Charty nezahrnout další práva, resp. neposílit stávající, na druhé straně vyslovena obava, že znovuotevření již hotového textu Charty hrozí formulačním zeslabením.)

· důraz na implementaci práv a zajištění kontrolních mechanismů (což katalogizace práv v Chartě neřeší). V této souvislosti požadavek rozšíření pravomocí Evropského soudního dvora - zejména v souč. 3. pilíři. (V debatě zaznělo znepokojení, že vývoj po 11.9. a dnešní nastolení otázky imigrace znamená obětování politiky lidských práv.)

· odstranění rozdílů mezi občany EU a těmi, kteří na území EU mají trvalý pobyt

7. Rozvoj (předseda: Henning Christophersen)

· lepší propojení cílů rozvojové politiky s cíli ostatních politik, zejm. ve smyslu koherentnosti externích akcí EU

· obnovit Radu pro rozvoj (která byla nyní začleněna do rámce Rady pro všeobecné záležitosti)

· dát nejvyšší prioritu boji proti chudobě

· Evropský rozvojový fond zahrnout do unijního rozpočtu

· zakotvit ve Smlouvě, že unijní firmy nesmějí využívat otrocké práce v zemích třetího světa (Palacio)

· snaha o odbourávání cel vůči třetím zemím (Christophersen)

8. Kultura (předseda: Alojz Peterle)

· zahrnutí Charty do Smluv

· unijní programy by neměly narušovat programy přijaté na národní úrovni

· v procedurách týkajících se čl. 151 Smlouvy navrhováno většinové rozhodování

· nutnost brát v úvahu specifický charakter kulturních statků, zejména s ohledem na státní dotace nebo filmový průmysl

· zástupci církví podpořili Deklaraci č. 11 přijatou v závěrečném aktu Amsterdamské smlouvy o postavení církví a náboženských společností

· křesťanské kořeny evropského kulturního dědictví by měly nalézt svůj odraz ve Smlouvě

* * *

Debata s občanskou společností znamená spolu s nadcházejícím zasedáním Konventu mladých uzavření první - naslouchací - fáze práce Konventu. Význam této debaty spočívá nejen v rovině symbolické: Konvent se tím ve smyslu svého prvotního cíle - hledání cest k překonání demokratického deficitu Unie - otvírá veřejnosti a přijímá signály. Díky dobré organizaci slyšení lze předpokládat, že řada z konkrétních námětů, které nereprezentují jen úzké skupinové zájmy a mají širší dosah, bude vzata v úvahu v další fázi práce Konventu.