EK navrhla podporovat v zemědělství více kvalitu než kvantitu

Evropská komise dnes schválila zásadní návrh reformy společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP). Jeho ústřední myšlenkou je přesunout těžiště zemědělských subvencí z kvantity na kvalitu produkce, zdravotní nezávadnost potravin a ochranu životního prostředí. Návrh je formulován jako křehký kompromis mezi požadavky těch států EU, které chtějí radikální přehodnocení společné zemědělské politiky, jako jsou Německo, Británie či Nizozemsko, a těch, které odmítají jakoukoli změnu do roku 2006, kdy vyprší nynější finanční výhled EU. Komise především navrhuje snižování přímých podpor zemědělcům o tři procenta ročně, až po dosažení dvacetiprocentní redukce za šest až sedm let. Uspořené peníze mají být převedeny do kolonky "venkovský rozvoj" a vynaloženy na rozvojové projekty nebo na kvalitu potravin, starost o zvířata či ochranu životního prostředí. Pro kandidátské země, na něž se návrh reformy nevztahuje, to znamená de facto zkrácení navrhovaného desetiletého přechodného období, po které se mají přímé platby určené jejich farmářům postupně zvyšovat až na stoprocentní úroveň. Pokud platby budou mezitím v EU klesat, měly by se obě křivky střetnout zhruba sedm let po vstupu nových členů. Snižování přímých plateb se nebude týkat malých farem - každá farma obdrží ročně pevnou nesnižitelnou částku 5000 eur. Velké zemědělské podniky nemohou však od EU očekávat ročně víc než 300.000 eur. Komise tak více než kdy předtím přerušuje vazbu mezi objemem výroby a dotacemi z rozpočtu EU. Takto orientované podpory bude snazší získat a zejména spravovat - navrhuje se zrušit složitý systém příplatků a prémií a vyplácet každému hospodářství pevnou sumu v závislosti obvykle na počtu obdělávaných hektarů. Zprvu se bude podle představ komise honorovat produkce obilí, olejnin, luštěnin, rýže, lnu, brambor na výrobu škrobu, sena, hovězího a skopového masa a později také mléka; postupem času mohou přibýt další potraviny. Podpory mají být vypláceny v přímé závislosti na plnění přesně formulovaných standardů ochrany životního prostředí, zdravotní nezávadnosti potravin a péče o zvířata. Komise doporučuje posílit auditorské orgány, které budou povinně kontrolovat dodržování těchto předpisů na všech farmách, jež dostávají od EU více než 5000 eur přímých podpor ročně. Všechna hospodářství, která ročně produkují více než 92 tun obilí, budou nadále povinně neobdělávat 10 hektarů půdy. Zatímco dosud na nich mohla pěstovat technické plodiny, komise nyní chce, aby tato půda byla ponechána úplně ladem, což má podnítit biologickou rozmanitost. Návrh zahrnuje řadu dílčích změn týkajících se jednotlivých druhů zemědělských produktů, jejich výkupních cen, objemu výkupu do intervence a exportních refundací. Pokud by byl uveden do praxe, nezpůsobil by podle komisaře Franze Fischlera v žádném případě překročení finančních limitů stanovených pro období 2000- 2006. O tom, jak bude zemědělská politika unie vypadat po roce 2006, se začne rokovat v roce 2004. Komise dnes však jasně ukázala směr, kudy by podle jejího názoru měla běžet kompromisní linie mezi požadavky extremistů a konzervativců; prohloubila linii, po níž zemědělská reforma v EU opatrně postupuje od roku 1992. Ministři zemědělství 15 členských zemí se budou návrhem zabývat poprvé v Bruselu příští týden. Očekává se, že diskuse potrvá mnoho měsíců a bude bezprostředně ovlivňovat paralelní rozhovory o přistoupení kandidátských zemí, v nichž jsou klíčovým problémem právě zemědělské subvence. Konečná podoba - která se může od návrhu podstatně lišit - nebude schválena dřív než na jaře příštího roku.