Unií otřásá skandál kolem hormonů

Nepoctiví výrobci krmiv využívají pro ochranu svých zájmů také kriminální praktiky.

Aféra kolem možného výskytu pohlavního hormonu MPA v potravním řetězci se v EU koncem minulého týdne rozšířila na osm států. U lidí by hormon mohl vyvolat neplodnost. V neděli sdělilo v Berlíně spolkové ministerstvo pro ochranu spotřebitelů, že má čerstvé operativní informace od evropského systému včasného varování.

Ve větším počtu se objevila prasata, do jejichž krmiva zakázaný hormon belgický výrobce přidal, ještě v SRN, Francii, Dánsku a Švédsku. Postiženy jsou i Nizozemsko, přes něž se do Itálie dostalo 2000 prasat, a Španělsko, kam se jich vyvezlo 500 kusů. Je možné, že část postižených zvířat skončila také ve Velké Británii.

Dnes se proto otázka kontroly dostane kromě reformy společné agrární politiky na pořad jednání ministrů zemědělství patnáctky. A zítra, v úterý, se k tomu na mimořádném zasedání v Bruselu schází Stálý výbor EU pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

Kontrola v rukou států?

Evropská komise po šoku s nemocí šílených krav zpřísnila veterinární kontroly všude tam, kde jde o zdraví lidí. Žádná členská země podle expertů bruselské komise nemůže tvrdit, že by sama neměla máslo na hlavě. Další krok, o němž se dnes budou radit ministři zemědělství, má směřovat k zásadní reformě kontrolních mechanismů.

Půjde o přesun těžiště odpovědnosti na veterinární a hygienické služby členských států. To má význam i pro ČR, neboť i naše země by se musela po vstupu do EU této budoucí úpravě přizpůsobit.

Souvisí to i s tím, že za celou kauzou se skrývají kriminální praktiky a neférové cenové boje v sektoru výroby krmiv. Za potírání těchto jevů nesou podle regulí EU stejně odpovědnost jen členské státy.

Mluvčí komisaře Davida Byrna, jenž má na starosti ochranu spotřebitelů, v pátek v Bruselu prohlásila, že v poslední kauze nejde o přehmat. Do melasy, kterou se přikrmují prasata, se "úmyslně" přidal syntetický růstový hormon MPA a odpady z výroby cukrovinek.

Firma Bioland z Belgie, která mezitím zkrachovala, se pokusila zachránit si tímto postupem kůži. "Protože brala glukózový sirup z odpadu a nevyráběla ho jako jiní z obilí, mohla krmiva prodávat o 30 procent levněji než konkurence," uvedla mluvčí komisaře Byrna.

Jen ne paniku!

Poplach spotřebitelů vyvolala skutečnost, že uvedený hormon MPA se v lidské medicíně používá pro antikoncepci. Přesto nevidí ani odborníci v Bruselu, ani znalci Spolkového ústavu pro zdravotní ochranu spotřebitelů a veterinární medicínu (BgVV) důvod k panice. "Člověk by musel tuto látku přijímat dlouho a ve velkých dávkách, aby se reálně projevilo riziko neplodnosti," tvrdí experti.

Hormonu se ale v potravinovém řetězci objeví jen velmi málo. Podezřelá látka se z masa rychle vyplavuje. To ztěžuje kontroly, které mají ukázat, odkud ohrožení pochází.

Lobby se neštítí vraždy

Zmínka o kriminálních praktikách z úst Byrnovy mluvčí se netýkala jen hospodářské trestné činnosti. Média v Beneluxu o víkendu poukázala i na otřesný případ nájemné vraždy z 90. let.

Až letos na jaře mohlo být pravoplatně odsouzeno několik obchodníků z vlámské části Belgie za to, že tehdy nechali zabít veterinárního lékaře. Ten se zdráhal nasazovat hormony při výkrmu jatečních zvířat a hrozil, že tyto "ve Flandrech běžné praktiky" zveřejní.

Spotřebitelé v ofsajdu

Také díky těmto odhalením vzrostl význam nově utvořeného Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Je to odpověď na trauma kolem nemoci šílených krav i nitrofenová kuřata. A nyní i na hormony "vyháněná" prasata.

Evropský parlament reagoval nerudně na skutečnost, že do správní rady nového úřadu jmenovaly členské státy jen jediného zástupce spotřebitelů, zato dva reprezentanty agrární lobby a tři z potravinářského průmyslu. "Je to jako udělat kozla zahradníkem," uvedl jeden z europoslanců.

V pátek oznámila organizace Greenpeace, že se prý našly ve výrobcích z krůtího masa italské provenience na německém trhu stopy tetracyklinu (antibiotikum). Místní úřady to nevyvrátily, ale tato látka prý není nebezpečná ani zakázaná.

Situaci v celosvětovém obchodu dále komplikuje fakt, že hormony MPA, které EU zakázala, jsou v USA, Austrálii a na Novém Zélandu jako přísada do krmiv povoleny.

Snaha omezit škody

Evropské země, jež mají s hormonovým skandálem co do činění, ohlásily koncem týdne radikální opatření. Nizozemské úřady uzavřely 55 výkrmen prasat, které závadný sirup z Biolandu v sousední Belgii používaly. Dalších 300 podniků, u nichž nelze prokázat, zda přísadu neužily pro výkrm drůbeže, bylo vyřazeno z provozu. Přirozeně byly uzavřeny i dva závody v Belgii, odkud šlo pochybné krmivo na export. Úřady v Bruselu tvrdí, že mezi odběrateli bylo 74 výrobců krmivových směsí v Nizozemsku.

V Německu skončila v potravinovém řetězci z Beneluxu dovezená prasata mimo vzdálenější spolkové země také v sousedním Bavorsku. Berlínské ministerstvo pro ochranu spotřebitelů ale o víkendu přiznalo, že v ostatních částech země ještě šetření neskončilo. Šéfka resortu Renate Künastová požaduje vytvoření jednotné unijní úpravy výroby krmných směsí. "Potřebujeme takové řešení, kde by se jasně řeklo: Do krmiv se smí dodávat jen takové látky, které jsou povoleny," uvedla.

Pondělní vydání týdeníku Der Spiegel už ale píše o rodící se další aféře. V mase zmrazených telat ze Severního Porýní-Vestfálska se údajně našla antibiotika. Ministři zemědělství mají zvážit, zda je nezakáží ještě před rokem 2005, kdy to měli v úmyslu udělat.