V EU i ČR by se mělo snížit zdanění práce

V EU i ČR by se mělo snížit zdanění práce; porostou zelené daně

Daňová strategie Evropské unie, kterou by se měla kvůli chystanému vstupu řídit i Česká republika, počítá s postupným snižováním zdanění práce. Naopak se očekává vytvoření nových, převážně ekologických daní a zvýšení a rozšíření daní spotřebních. Celková daňová kvóta by tak měla zůstat na současné úrovni. Vyplývá to z publikace Průvodce daňovou správou před vstupem ČR do EU, kterou vydalo ministerstvo zahraničních věcí. Od sníženého zdanění práce si Unie slibuje oživení pracovního trhu a zvýšení konkurenceschopnosti. Pokles sazeb se předpokládá u daní z příjmů a u povinných příspěvků na sociální zabezpečení. Například daň z příjmů právnických osob by tak měla v Evropské unii klesnout až na 25 procent. V České republice je současná sazba této daně 31 procent, zatímco ještě v roce 1993 byla 45 procent. Pokles na 25 procent navrhla v ČR před volbami Koalice. Nový ministr financí Bohuslav Sobotka řekl, že by se snížení daně z příjmů právnických osob nebránil, ale sazbu 25 procent považuje za nereálnou. ČSSD navíc u daně z příjmů fyzickým osobám navrhuje zvýšení. Celková daňová kvóta je v ČR 21 procent, po započítání pojistného pak kolem 40 procent. Ekologické úsilí Unie se soustředí hlavně na odstraňování tzv. negativních externalit, tedy škod na životním prostředí, které nikdo neplatí. Právě uplatňování sankcí a vymahatelnost škod si zatím Unie ani Česká republika za rámeček dát nemůže. Unie také počítá s vytvořením základní sazby DPH u energií a paliv a s deregulací cen elektrické energie a tepla. Také v České republice se připravuje zákon o ekologických daních. Počítá se v něm s růstem sazeb existujících daní z uhlovodíkových paliv a maziv, rozšířením těchto daní i na uhlí a zemní plyn a zavedením nových spotřebních daní na elektřinu nebo teplo. Měla by se změnit i konstrukce spotřebních daní. Základem daně by tak již nebyla objemová jednotka (např. litr benzínu), ale obecná charakteristika (např. jednotka oxidu uhličitého vyprodukovaného při pálení benzínu). Méně kvalitní maziva a paliva by tak byla více zdaněná a naopak. Bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart přišel s návrhem tzv. zeleného haléře. Byla by to nová spotřební daň ve výši jednoho haléře z jedné kilowatthodiny elektrické energie, kterou by odváděly rozvodné společnosti na podporu obnovitelných energetických zdrojů. Současný Kužvartův nástupce Libor Ambrozek však navrhl jinou cestu. Chce, aby stát přímo zvýšil regulované výkupní ceny elektřiny z alternativních zdrojů. Již 83 procent všech daňových příjmů na životní prostředí dnes v ČR tvoří daň z uhlovodíkových paliv a maziv a její podíl se neustále zvyšuje. Řada států Evropské unie již některé zelené daně zavedla. Německo nedávno zavedlo daň z elektrické energie. Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko a Nizozemsko, kde tato daň existuje také, mají navíc daň z oxidu uhličitého. Za litr ropy nebo za metr krychlový zemního plynu se například v Norsku odvádí 0,87 norské koruny, tady asi 3,5 koruny české. Naopak žádné zvláštní ekologické daně nemají například v Řecku, Portugalsku, Irsku nebo Lucembursku.