Podle D. Grose nelze mít v EU dvě zemědělské politiky

V rozšířené EU bude velmi obtížné praktikovat dvě zemědělské politiky, jednu pro dosavadní a druhou pro nové členské státy. Bude třeba rychle přejít na rovné zacházení se všemi. Pokud to nemá víc stát, je jediným východiskem snížit úroveň přímých zemědělských podpor, soudí Daniel Gros, ředitel bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky. "Evropská komise navrhla, aby přímé podpory novým členům rostly velmi pomalu z úrovně pouhých 25 procent. Jakmile však rozšíření nastane, bude stále obtížnější držet takovou dělící čáru východ-západ, pokud jde o podmínky pro farmáře," napsal Gros v posledním vydání týdeníku European Voice. "Z této slepé uličky vede jen jedna cesta - snížit přímé platby pro všechny." Gros proto vítá návrh Evropské komise přímé platby postupně snižovat až o celkových 20 procent. Takový pokles by podle něj stačil, aby se našlo oněch šest miliard eur, které by byly potřeba pro výplatu přímých podpor v osmi kandidátských zemích střední a východní Evropy, s jejichž přijetím se kalkuluje v roce 2004. Šest miliard ročně je částka skutečně zanedbatelná ve srovnání s hrubým národním produktem členských zemí, hluboko pod desetinou procenta. Je nevelká i na pozadí stomiliardového rozpočtu unie, píše Gros. Jenže se může stát právě oním "stéblem, jež přerazí záda oslovi", tedy onou pověstnou kapkou, jíž přeteče pohár. Nelze v nejmenším očekávat, že by členské státy, jež jsou čistými přispěvateli do rozpočtu EU, byly ochotny hrábnout hlouběji do kapsy. Šest miliard eur je hodně peněz ve srovnání s hodnotou roční zemědělské produkce v oněch osmi zemích (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko), která činí dvanáct miliard. "Žádná jiná činnost není subvencována z 50 procent," připomíná Gros. Považuje ovšem zároveň za "nemyslitelné ve kterékoli jiné oblasti, že by jedna část EU dostávala tučné subvence a druhá nic nebo skoro nic". Návrh reformy předložený komisařem Franzem Fischlerem jde podle něj tudíž správným směrem a nemá alternativu. Pokud ho Francie šmahem odmítá, "měla by se poohlédnout po někom, kdo zaplatí za východní rozšíření EU".