Palas: Chci rozhýbat trh s půdou

MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ JAROSLAV PALAS (ČSSD):

* Ministerskou funkci jste po svém předchůdci převzal v nepříliš příhodném čase. Zemědělci vrší prodělky, neboť většina farmářských cen je na svých dlouhodobých minimech. Žně se kvůli rozmarům počasí rozbíhají rozpačitě a jednání s Evropskou unií o zemědělské kapitole nijak zvlášť nepokročila.

Máte pravdu, současná situace není právě růžová, ale tak už to v našem odvětví chodí. Nicméně věřím, že propad cen se brzy podaří překonat a že nová vláda bude moci dál rozvíjet to pozitivní, co v agrární politice vykonala ta předchozí. Pokud jde o naše předvstupní jednání s EU, budu klást největší důraz na to, abychom si pro rozhodující fázi rozhovorů připravili dostatečně silné argumenty a mohli je vést ještě důsledněji a důrazněji než dosud.

* Vaším prvním viditelným počinem byla avízovaná výměna tří náměstků včetně hlavního zemědělského vyjednavače s Bruselem. Chystáte ještě další personální změny?

Zmíněné výměny již proběhly. Noví náměstci by měli nastoupit od 1. srpna. Zároveň ale chci zemědělskou veřejnost ujistit, že žádné personální zemětřesení v resortu nechystám - a už vůbec ne kvůli potřebě vlastního zviditelňování.

* Jak si představujete řešení hodně diskutované otázky takzvaných přímých plateb? Vždyť Brusel navrhl poskytovat farmářům z nově vstoupivších zemí nejprve jen 25 procent úrovně těchto podpor v nynějších členských státech a s jejich postupným dorovnáním se počítá až po deseti letech.

Nelze pochopitelně z celého komplexu vytrhávat pouze přímé platby. Při vyjednáváních s EU půjde o souhrn nástrojů a podmínek.

Chci předeslat, že tento problém nemůže být vyřešen ani prostým přelitím části přímých plateb do strukturálních fondů, jak je Bruselem rovněž navrhováno. Postavení našich zemědělců by se tím výrazně zhoršilo. V případě strukturálních fondů totiž financování jednotlivých akcí probíhá převážně z vlastních zdrojů zemědělců a až následně jsou jim vynaložené náklady uhrazeny. Jak dobře víme, po transformaci je většina českých zemědělských podniků výrazně podkapitalizována a tyto volné zdroje prostě nemá.

* Jaká výše přímých plateb by vás uspokojila?

Nechtěl bych nyní spekulovat o únosné výši těchto podpor. Rozhodně bychom ale chtěli vyjednat zkrácení náběhové křivky jejich postupného zvyšování.

* Brusel také požaduje tvrdé škrty navrhovaných národních kvót u většiny v Česku produkovaných zemědělských komodit, ale iv počtech chovaných zvířat a výměře obhospodařované půdy.

Stále jde jen o návrhy, jednání nejsou ukončena. Pevně věřím, že věcnými argumenty se nám podaří Unii přesvědčit, že některé její návrhy postrádají logiku. EU nám například navrhla, že by se v ČR mělo zatravnit asi 600 tisíc hektarů orné půdy a snížit tím procento zornění. S tím se dá v zásadě souhlasit. Pak by ale bylo nelogické, kdyby se souběžně s tím mělo snížit zastoupení krav bez tržní produkce mléka a také stavy ovcí, které k extenzívnějším způsobům hospodaření neodmyslitelně patří. Byl by to schizofrenní stav. Krmivo z těchto travních porostů by nebylo možné zužitkovat.

* Ve vaší osobě přichází do čela resortu zástupce podhorských oblastí, kterých je u nás přes 60 procent z celkové rozlohy. Vašemu předchůdci Janu Fenclovi, jenž pochází z Hodonínska, někteří zemědělci zazlívali, že v rozdělování peněz protěžuje úrodnější oblasti. Vy jste pracoval na Bruntálsku. Bude tedy teď víc dotací směřovat sedlákům v podhůří?

Musíme podporovat obě oblasti, ale každou jiným způsobem. V nížinách jde o udržení konkurenceschopnosti, a to i ve srovnání se světem. V podhorách a odlehlých oblastech musí být větší akcent kladen na mimoprodukční funkce. Zakázkou ze strany státu by mělo být mimo jiné i to, že krajina je náležitě udržována, příroda není devastována a že tamní lidé nebudou houfně odcházet za lepším živobytím do měst. Jenom na okraj ale poznamenávám, že polovina mé rodiny z matčiny strany pochází z Podivína, sám jsem pět let pracoval ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku. Minulou sobotu jsem v Hodoníně tamní zemědělce ujistil, že budu ministrem i pro jižní Moravu...

* Hodláte pokračovat v plánech vašeho předchůdce, který chtěl ještě před vstupem ČR do Evropské unie razantně zvětšit rozlohu vinic a dotacemi podpořit výsadbu nových vinohradů?

Po velkém úsilí jsme ve Sněmovně prosadili zřízení Vinařského fondu. Myslím, že to je krok stejným směrem. Stále více nás totiž tlačí čas, protože po vstupu do EU bude vše, co se týká vína a vinic, podstatně složitější. Ale jsem si vědom toho, že to není pouze otázka peněz, že tu jsou složitosti spojené s prováděním pozemkových úprav. Při nich počítáme taktéž s využitím finančních prostředků Pozemkového fondu ČR, které byly získány z privatizace státního zemědělského majetku.

* Dostáváme se k prodeji zemědělské půdy. Trh s půdou se přes určité dílčí zlepšení stále zadrhává, původní představy se nenaplňují. Co s tím chcete dělat?

Pozemkový fond v poslední době přidal plyn, výsledky v prodeji státní půdy se postupně lepší. Prodej této půdy je administrativně velice složitý proces. Každý pozemek předtím, než může být dán do nabídky, musí být "prolustrován", aby se zjistilo, zda se k němu neváží věcná břemena nebo jiné nároky. K urychlení tohoto procesu jsme jako poslanci přispěli loňskou novelou zákona o prodeji, půdy, a také tím, že jsme povinnosti spojené s prověřováním pozemků převedli z Pozemkového fondu na pozemkové úřady v okresech.

* Myslíte, že je to dostatečné?

K celkovému rozhýbání a oživení trhu s půdou bychom chtěli zřídit novou instituci, na niž by se měl přetvořit dnešní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Tato instituce s pracovním názvem Pozemková banka by měla aktivním zemědělcům ulehčit nákupy půdy tím, že by poskytla určité záruky a umožnila jim ručit nakupovanou půdou za bankovní úvěry. V této instituci, kterou by nadále vlastnil stát, chceme využít údaje z informační databáze o zemědělských subjektech, nabízejí se i výhodné finanční možnosti, například v získání levnějších peněz z evropských bankovních zdrojů. Podíl vlastních zdrojů kupujících by měl činit kolem 10 až 15 procent. Většina zemědělských podnikatelů má zájem koupit si pozemky, na nichž hospodaří, ale nemají potřebný kapitál ani možnost získat dlouhodobé úvěry od obchodních bank. Rovněž mnozí potenciální prodejci čekají na lepší cenu, hlavně v souvislosti s očekávaným vstupem naší země do EU.

* Kdy pozemková banka vznikne?

Nejprve musíme získat souhlas vlády s rozšířením činnosti PGRLF. S ministerstvem financí již předběžně jednáme o poskytnutí úzce vymezené bankovní licence, o doplnění zaměstnanců o finanční experty a znalce i o podmínkách emise a nákupů hypotečních zástavních listů. Pozemková banka by podle mých představ mohla zahájit činnost v roce 2003.

* Čtenáři nám ve svých dopisech často píší, že neobhospodařovaných, a tudíž i silně zaplevelených polí u nás rok od roku přibývá. Máte nějaký recept, jak s touto půdou naložit?

Jednu z cest vidím v řízeném uvádění určitého procenta půdy do klidu podle pravidel uplatňovaných v EU. Část této půdy by se dala využít k produkci plodin k průmyslovému využití, třeba řepky pro výrobu bionafty. Vzpomínám si, že v parlamentu byl učiněn pokus zákon o ochraně zemědělského půdního fondu dokonce úplně zrušit, což ale neprošlo. Tento zákon sice v současnosti spadá do působnosti ministerstva životního prostředí, avšak určité zvýšení tlaku na vlastníky v tom smyslu, aby se o pozemky náležitě starali, jsem připraven podpořit.