Úkol masokombinátů: vyhovět Bruselu

Důraz Evropské unie na zdravotní bezpečnost potravin se bezprostředně odráží také v současné strategii tuzemských masokombinátů, připravujících se na vstup republiky do společenství.

"Kdo se bude chtít v unii prosadit, musí splnit všechny její veterinární a hygienické normy. To pro naše podniky nyní znamená obrovské investice, odhadem nejméně dvě miliardy korun," říká předseda Českého svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser.

Prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík zdůrazňuje, že Česku se přitom vyhnuly největší aféry, týkající se bezpečnosti potravin - na rozdíl od zemí unie. "Přesto i náš trh pociťuje snížení odbytu, když se aféry dostanou do médií a odradí spotřebitele," dodává.

Zástupci masokombinátů jsou přesvědčeni, že jejich produkce je po stránce zdravotní bezpečnosti na vysoké úrovni. Shodují se v tom i s producenty drůbeže. "Určitě za unií nezaostáváme," říká Milan Říha, ředitel společnosti Jihočeská drůbež Vodňany.

Zpracovatelé ovšem zároveň přiznávají nutnost přizpůsobovat se požadavkům unie. "Mohli bychom diskutovat o tom, zda veškeré předpisy splňují také tamní producenti. Může se nám zdát, že je s nimi spojena přílišná byrokracie. Ale zájemci o vstup do unie jsme my a musíme se přizpůsobit," shrnuje Vladka Pivoňková, marketingová ředitelka Kosteleckých uzenin.

Pivoňková připomíná, že její firma věnovala na modernizaci již miliardy korun, pro kontrolu výrobků zřídila třeba novou laboratoř. "Nejsme zmítáni aférami typu nemoci šílených krav či plošným výskytem zdravotně závadných potravin. Pokud není naše zboží bezpečnější, tak je přinejmenším na úrovni zboží unie," říká. Dodává však, že kvalitu také ovlivňuje tlak obchodu na to, aby zboží bylo co nejlevnější. "Neplní se tak očekávání spotřebitelů, ale obchodních systémů. Špekáček v ceně třicet korun za kilogram bude jiné kvality než ten za sedmdesát," přiznává.

Za strategický cíl označuje naplňování podmínek unie Vojtěch Halamíček, odbytový manažer firmy Masný průmysl Krásno. "Zdravotní bezpečnost je klíčová. Někdy se zdá, že tuzemské normy jsou ještě přísnější než evropské," míní.

Rovněž prezident komory Camplík poukazuje na to, že některé domácí firmy by již teď byly špičkou i v unii. Za příklad dává společnost Maso Planá, která jde ostatním firmám příkladem v získávání certifikátů pro vývoz zboží do zahraničí.

Obhájit povolení pro export produkce do zemí unie se chystá na podzim Masokombinát Martinov. Čeká jej inspekce z Bruselu, i proto letos do modernizace podniku v Martinově investují 80 miliónů korun.

Kontroly z Bruselu nejen povolují export, ale upozorňují také podniky, na co se mají zaměřit, aby splnily normy platné v budoucí rozšířené unii. "Vytváří to na naše podnikatele samozřejmě tlak, ale ten je často prospěšný. Odhaduji, že sítem unie neprojde tak pětina zpracovatelů masa. Ale to jsou většinou podniky, na které by měli víc tlačit i naši veterináři - buď je přimět k nápravě, nebo zavřít," říká ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna.