Agris.cz - agrární portál

Spěch by se unii nevyplatil

31. 7. 2002 | Hospodářské noviny

Frederick Forsyth

Nápad rozšířit Evropskou unii na východ je ve své podstatě dobrý. Musíme si však počkat, co vstup Východoevropanů skutečně přinese. Jde nám o to, aby se členským státům zvětšil prostor, kde mohou obchodovat. Zároveň chceme zapojit stále ještě relativně izolované východoevropské státy - Polskem počínaje a Litvou konče - do stabilních politických struktur.

Přesto by měla Evropská unie své plány na rozšíření velmi pozorně přezkoumat. V žádném případě je nesmí ukvapeně realizovat. Za příliš nebezpečnou považuji především tu variantu, podle níž se některé země, nebo dokonce všech deset kandidátů jednoduše včlení do stávajícího systému.

Celkově vzato vidím nebezpečí pro obě strany - jak pro kandidátské státy, tak pro dosavadní unii.

Budou-li Východoevropané jednoduše převzati jako členové, musela by se jim naordinovat rozsáhlá omezení, která by chránila etablované členské státy. To by pravděpodobně fungovalo jen tehdy, pokud by se významně omezil podíl nových členských zemí na společných prostředcích a jejich působení v institucích EU.

Země ze střední a východní Evropy by tak například mohly získat maximálně čtvrtinu peněz ze strukturálních fondů. Zbylé tři čtvrtiny by si i nadále rozdělovaly dosavadní členské státy.

Bez omezení by Východoevropané nemohli prodávat ani své zemědělské produkty. Ty jsou momentálně mnohem levnější než ve zbytku unie.

Zavedeným západoevropským zemědělcům by jinak hrozilo, že zkrachují. Bankroty farmářů by pak v mnoha zemích zákonitě vedly k sociálním nepokojům.

Také v oblasti pracovního práva bude třeba jistých úprav. Pokud několik miliónů Východoevropanů s relativně nízkou hodinovou mzdou najednou zaplaví evropský trh práce, budou se jednotlivé členské státy Evropské unie automaticky potýkat s obrovskými problémy.

"Členství druhé kategorie" by rozhodně neprospělo ani pyšným východoevropským národům. Cítily by se poníženy a na evropskou myšlenku by pak chtěly co možná nejrychleji zapomenout.

Některé země jako Polsko a Česká republika už na vstup dlouho čekají. Jejich národní hospodářství však za výkonností ekonomik členských států EU stále významně zaostává. Riskují, že nezískají víc než status jakési kolonie zemí, jako jsou Francie nebo Německo.

Proto je třeba postupovat jinak. Co kdyby se východoevropské národy například nejprve spojily mezi sebou a vytvořily vlastní ekonomické a obchodní společenství? Teprve následně by se pak připojily k Evropské unii - i když zatím nikoliv jako plnoprávní členové.

Klíčem k úspěchu východního rozšíření EU by podle mého názoru bylo něco na způsob "asociovaného členství". Východoevropanům by nabídlo možnost pomalu si unii "osahat". Státy dnešní EU, ale i asociovaní členové by v této fázi mohli sbírat zkušenosti. Později by se vidělo, zda a za jakých podmínek přichází plnoprávné členství pro obě strany v úvahu.

Mimochodem: Pro Velkou Británii by rozšíření EU na východ mohlo mít mimořádné následky. Pokud Britové během příštích pěti let nezavedou euro, je podle mě nasnadě, že unii opustí. V rozšířené Evropské unii se totiž budou cítit ještě více cize než v současném společenství.

Autor je britským spisovatelem (c)Handelsblatt

Co kdyby se východoevropské národy nejprve spojily a vytvořily vlastní ekonomické a obchodní společenství?


Zdroj: Hospodářské noviny, 31. 7. 2002





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 21.12.2025 23:31