Úroda je špatná, zemědělci budou muset šetřit

Pod střechou je zhruba polovina úrody a zemědělci z Vysočiny už vidí, že je jí méně, než čekali. Mluví o propadu výnosů a tržeb u obilovin i řepky. Navíc jim obchodníci nabízejí za zemědělské produkty stále nižší ceny a družstva i soukromníky čekají přinejmenším úsporná opatření. Úplně zmizel z polí v některých okresech kraje ozimý ječmen a řepka olejná. Na nich už pěstitelé pozorují velký rozdíl mezi výnosy tohoto a loňského roku. "Jestli bývalo kolem tří tun na hektar, tak letos to bude 2,2 až 2,3 tuny z hektaru," řekl o ozimém ječmeni předseda Okresní agrární komory v Jihlavě Antonín Lenikus. To znamená asi o čtvrtinu nižší výnos. Podobné je to i u řepky. "Ta vykázala minimálně o dva až čtyři metrické centy nižší výnosy na hektar než loni," potvrdil Petr Zgarba, ředitel havlíčkobrodské agrární komory. Nižší výnosy způsobilo počasí a také choroby a škůdci. "Ti byli sice i v minulých letech, ale nebyli v takové míře, aby to ovlivnilo výnos. Prostě počasí v daném roce jim nahrává," shrnul Karel Coufal z agrární komory v Třebíči. Citelné ztráty zemědělců prohlubují navíc nízké ceny, které jim za jejich produkty nabízejí obchodníci. Zatímco v minulých letech nízkou cenu za některou z komodit pokryly zisky z jiné, letos se pod cenovou hladinou výrobních nákladů pohybují všechny zemědělské produkty. "U řepky je to propad minimálně tisíc korun na tunu oproti loňskému roku," řekl předseda Agrární komory v Havlíčkově Brodě Václav Grubauer. Právě řepka byla v minulosti plodinou, na které zemědělci vydělávali. Nízkou cenu obchodníci paradoxně nabízejí i přes její neúrodu. Také za ječmen, který loni obchodníci vykupovali až za 330 korun, nabízejí letos nejvíce 250 korun za tunu. Přestože tržby zemědělců budou asi o čtvrtinu nižší, náklady se paralelně s nimi nesnížily. "Ty náklady jsou závislé na dovozu hnojiv, chemických přípravků a všeho. A ti stejní obchodníci, kteří od nás nakupují, tyto přípravky dováží s rabatem, se ziskem pro sebe," řekl Karel Coufal.

Mnoho zemědělců tak letos bude vykazovat ztráty, které se pak projeví na další produkci. "Já si myslím, že se budou muset udělat úsporné programy ve výdajích - v investicích, ve mzdách nebo na podzim zasejí méně kvalitní osiva, neudělá se při hnojení ošetření a tak dále," vypočítává Antonín Lenikus. Tím se sice uspoří, ale pěstitelé takovou výrobu označují za ošizenou. "A ti, co jsou problémoví, navíc nedosáhnou na úvěry, takže se v tom potácejí a zadlužují se u svých dodavatelů," vysvětlil Lenikus. Řešením nejsou ani dotace. Podle Jana Štefky, ředitele Zemědělské agentury Ministerstva zemědělství ČR v Jihlavě, neexistuje pro zemědělce v současné situaci nějaký dotační titul. A sami agrárníci dotace ani nechtějí. "Jim by stačilo, kdyby ty ceny obilovin byly na stejné úrovni jako loni, protože není důvod uměle je tlačit dolů, jak to někteří obchodníci a mlynáři dělají," řekl Lenikus. Také by uvítali, kdyby se řešil export přebytků a potlačil dovoz levnějších dotovaných produktů ze zahraničí. Nízká cena se totiž ke spotřebiteli nedostane, ale většinou zůstává právě v obchodní síti. Nahoru ji nevyzdvihuje ani ohlášená neúroda. "Odporuje to logice, ale bohužel. V zemědělství se v řadě případů ty věci neodvíjí tržně tak, jak by měly," řekl Petr Zgarba.