Deště na Vysočině zpozdí nástup škrobárenské kampaně

Nástup škrobárenské kampaně se kvůli dešťům na Vysočině nejméně o týden zpozdí. Brambory dozrály dřív, ale zemědělci z mokrých polí nemohou sklízet a připravené zpracovatelské kapacity stojí. Porostům hrozí rozvoj plísně bramborové. Ta by mohla způsobit vážné ztráty při skladování. "Provoz jsme chtěli rozjet naplno v těchto dnech. Začít včas je pro nás důležité, protože s nástupem zimy jsou ztráty ve výrobě podstatně vyšší," řekl ekonomický náměstek Škrobáren Pelhřimov Josef Hadrava. Škrobárny loni ze 43.000 tun brambor vyrobily 9000 tun škrobu. Letos chtějí zpracovat o čtvrtinu více. "Kdyby dál pršelo, nestihli bychom zpracovat nasmlouvané objemy," dodal Hadrava. Škrobárny Naturamyl Havlíčkův Brod kvůli počasí odložily spuštění provozu na výrobu sušené bramborové kaše. "Deště mají vliv i na škrobnatost a sušinu hlíz. Vyšší vynaložené náklady potom vedou k nižšímu zisku," řekl ředitel Zdeněk Myler. Firma loni zpracovala 12.000 tun brambor a vyrobila 1680 tun potravinářského škrobu a 930 tun sušené bramborové kaše. Obdobné množství brambor chce zpracovat i letos. Podle předsedy jihlavské agrární komory Antonína Lenikuse deště způsobí napadení hlíz plísní a tím vyšší ztráty při skladování. Výnosy budou dobré. "Proti loňsku půjdou výkupní ceny zřejmě dolů," dodal Lenikus. Průmyslové brambory se loni vykupovaly podle škrobnatosti kolem 2000 korun za tunu. Sklizeň brambor loni meziročně klesla o více než pětinu na 1,16 miliónu tun. Zemědělci totiž v reakci na předloňskou nadúrodu a následující propad cen snížili osevní plochy z 69 na 54 tisíc hektarů. Na těch se brambory pěstují i letos.