Zemědělci na Vysočině odhadují ztráty po deštích na 200 mil. Kč

Zemědělci čtyř okresů kraje Vysočina odhadují ztráty po přívalových deštích na 200 miliónů korun. Deště v těchto okresech znehodnotily na 50.000 hektarů potravinářského obilí. To se prodá za nižší ceny jako krmné. Tržby z hektaru se tím sníží zhruba o 4000 korun, řekl dnes předseda krajské agrární komory František Simandl. V kraji se zpozdí i podzimní polní práce. "Mnohé pozemky jsou podmáčené. Technika zapadá a vznikají hluboké koleje. Na těžších půdách to může trvat i měsíc," řekl Simandl. Zemědělské družstvo Kámen na Havlíčkobrodsku sklidilo do dešťů z 1200 hektarů potravinářského obilí třetinu. Práce již pokračují, ale s velkými ztrátami. "Můžeme se dostat i do propadu," řekl dnes předseda Stanislav Adam. Ztráty rostlinné výroby podle něj letos nevyrovná ani prodej živočišných produktů. Ceny hovězího jsou nízké a je snaha snižovat výkupní cenu u mléka, dodal. "Jsme na kopečkách, ztráty kvůli vodě nejsou tak velké," řekl předseda Agrodružstva Košetice Antonín Sůva. Kvůli letošním nízkým cenám zemědělských produktů se ale podle něj tržby zemědělců na Pelhřimovsku sníží až o pětinu. Počasí se podepsalo i na výnosech máku. Agrochema Studenec na Třebíčsku měla před dešti nesklizených všech 300 hektarů. "Po deštích přišel vítr a stvoly se polámaly. Polovina makovic zůstala na zemi," řekl agronom Miroslav Komárek. Do 12. srpna zemědělci na Vysočině sklidili zhruba polovinu ze 168.000 hektarů osetých obilninami. Žňové práce pokračují od soboty. K dnešnímu dni se na Žďársku a Pelhřimovsku posekalo přes 70 procent ploch obilovin, na Třebíčsku 65 procent, o pět procent méně na Jihlavsku a polovina ploch v okrese Havlíčkův Brod.