Ekologickým farmářům na Vysočině chybí zpracovatelé

Ekologickým farmářům na Vysočině chybí zpracovatelské kapacity

Ekologickým farmářům na Vysočině chybí specializovaní zpracovatelé. Ani ta část plodin, kterou se letos navzdory deštivému počasí podařilo sklidit v dobré kvalitě, se proto neprodá za ceny odpovídající certifikovaným biopotravinám. Většina se prodá stejně jako produkty intenzivního zemědělství, řekl dnes vedoucí regionálního centra svazu PRO- BIO Jiří Doubek. Cena za bioprodukty by podle svazu měla být o 15 procent vyšší. Zatímco u některých komodit činí příplatek i o sto procent, u většiny je téměř nulový. Ekologičtí zemědělci regionu se před třemi lety sdružili do odbytového družstva Vysočina. To mělo od svých členů vykoupit produkci, zpracovat ji a dodat do obchodů. Podle Doubka družstvo zpočátku nemělo potřebný kapitál, proto chtělo za suroviny platit až po prodeji výrobků obchodníkům. "Na to většina členů nechtěla čekat a raději prodává dál tradičním zpracovatelům," dodal Doubek. K rozvoji ekologického zemědělství by podle něj přispěly vyšší státní dotace a změna jejich rozdělování. Od roku 1998 dostávají farmáři na hektar pastvin 1000 korun, dvojnásobek na ornou půdu a 3500 korun na hektar zeleniny. "Mělo by se ubrat pastevcům a přidat těm, kteří pěstují obiloviny a zeleninu," řekl Doubek. Zatímco hovězího masa je přebytek, o mléko, netradiční obiloviny, vajíčka či jehňata je zájem velký, ale kvůli nízkým dotacím nejsou tyto náročnější komodity pro bioproducenty dostatečně zajímavé, uvedl. V České republice je v systému ekologického zemědělství obhospodařováno 218.000 hektarů. Na Vysočině na 1000 hektarech hospodaří přes 40 farem. V regionu se pěstuje především pšenice špalda, jarní ječmen, pohanka, proso nebo hrách.