Druhý Summit Země: naděje pro planetu nebo jen další sliby?

Světová konference o trvale udržitelném rozvoji v jihoafrickém Johannesburgu se očekává s nadějemi, ale i s obavami. Vzejde z jednání stovky hlav států a dalších 40.000 odborníků 26. srpna až 4. září nějaký konkrétní výsledek? Desetileté období, které uběhlo od prvního podobného summitu v Riu de Janeiru a které očekávané "oživení" Země nepřineslo, spíše nahrává pesimistickým názorům. Konference, jež se řadí k největším a nejdůležitějším akcím pod gescí OSN v její historii, zřejmě bude hledat zejména politickou vůli k tomu, aby se v poslední době poněkud vyčpělý koncept udržitelného rozvoje, s cíli dojednanými v Riu, začal opět naplňovat. Hlavní témata summitu a zároveň problémy trápící planetu a její obyvatele - voda, energie, zdraví, zemědělství a biodiverzita - nutně potřebují posun "od deklarací k akcím". "Rozhodnutí by měla přinést čistý vzduch a vodu, obnovitelnou energii a zdravější životní prostředí, žádnou rétoriku," shrnul jednoduše cíle summitu Marcelo Furtado z organizace Greenpeace. Kvůli politickým rozporům ztroskotalo před pěti lety i zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN hodnotící Summit Země v Riu. S něčím podobným nyní nepočítá EU, apelující na státy vyspělé i rozvojové. Unie předloží na konferenci významné návrhy v otázkách týkajících se hospodaření s vodou a energetiky. Výzvami ke konkrétním iniciativám v oblasti klimatu určitě budou i rozsáhlé povodně sužující v posledních týdnech Evropu a Asii. Naopak ostentativní neúčast prezidenta USA George Bushe, místo něhož povede americkou delegaci ministr zahraničí Colin Powell, naznačuje složitost nastávajících rozhovorů v Johannesburgu. Základní otázku - jaký má být rozvoj, aniž by zničil životní prostředí, a tedy lidstvo - si kladla již první konference OSN o životním prostředí v červnu 1972 ve Stockholmu. Její účastníci schválili první z řady umluv, konvencí, prohlášení či akčních programů: Deklaraci o životním prostředí člověka. Druhá konference o životním prostředí organizovaná OSN se konala v Oslu až o 16 let později, v červenci 1988. Jejím závěrem tentokrát bylo vytvoření zvláštní komise zabývající se koordinací řešení problémů Země. Jednání představitelů 178 států, na němž byla přijata základní východiska a principy pro další rozvoj a ochranu planety v dlouhodobém horizontu, se uskutečnilo v červnu 1992 v Rio de Janeiru. V pořadí třetí Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, zvaná též Summit Země, vdechla život, kromě akčního programu Agenda 21, i několika důležitým konvencím (o změnách klimatu, o biodiverzitě a další). Jejich (ne)plnění ale po deseti letech životní prostředí Země neuvedlo do lepšího stavu. Většina z 2500 doporučení Agendy 21 se vůbec nezačala uskutečňovat. Asi nejvíce prostoru, přinejmenším podle počtu konferencí, se věnuje problematice klimatických změn. Signatáři konvence o změnách klimatu podepsané na Summitu Země uspořádali za poslední dekádu osm následných konferencí a v prosinci 1997 také zásadní Summit OSN o změnách klimatu v japonském Kjótu. Zde byl podepsán tzv. Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Protokol ovšem naráží na zásadní odpor USA - největšího světového producenta těchto emisí. USA v březnu 2001 odmítly protokol ratifikovat. Přesto zatím poslední vrcholná konference o klimatických změnách v marocké Marrakéši loni na podzim vymezila podrobný soubor pravidel, na jejichž základě by se měl Kjótský protokol zavádět do praxe.