Postup rozšíření unie se nemění

Povodněmi postižené regiony ČR smějí mezitím část prostředků EU využívat za jednodušších podmínek.

Evropská unie se shoduje na nutnosti rychle ukončit jednání s kandidáty členství, na harmonogramu mírového procesu pro Blízký východ a na zřízení fondu pro oběti živelních katastrof. Členské země mají naopak rozdílné názory na další postup proti Iráku. Vyplývá to z výsledků neformální schůzky ministrů zahraničí patnáctky v dánském Helsingöru, která se konala v pátek a v sobotu.

Jízdní řád rozšiřování se nemění

Pro osud rozšíření je nejpodstatnější, že šéfové diplomacie zemí EU označili za reálné, aby se do prosincového summitu v Kodani ukončila jednání s deseti státy včetně ČR a Slovenska. Podle komisaře Güntera Verheugena považuje Brusel konsenzus ministrů v tomto bodě za "silný politický signál".

Vyhlídky na úspěch však zpochybnil nizozemský ministr zahraničí Jaap de Hoop Scheffer. Požadoval, podobně předtím Němci a Britové, aby se zavádění přímých plateb pro farmáře u nových členů podmínilo tím, že se pak upustí od subvencí vůbec.

Na to ihned reagoval francouzský šéf diplomacie Dominique de Villepin kategorickým odmítnutím: "Před rokem 2006, do kdy platí současný finanční rámec, zde nejsou žádné změny přípustné." Evropská komise má do konce září předložit členům EU návrh společné pozice mj. pro jednání o zemědělství. Do summitu patnáctky 24. až 25. října budou mít členské země EU už jen necelý měsíc, aby se navzájem dohodly.

Verheugen v Helsingöru naznačil, že nový návrh společné pozice u přímých plateb "se bude jen velmi málo lišit" od návrhů Bruselu z počátku letošního roku. Během listopadu a prosince o nich musí EU přesvědčit - v případě, že se na tom sama shodne - desítku kandidátů. Ti chtějí pro své farmáře "rovné zacházení". A to je v penězích víc, než zřejmě EU nabídne.

Peníze také pro kandidáty

Rovněž do konce září, kdy se ministři zahraničí sejdou k formálnímu zasedání, musejí členské země spolu s Evropskou komisí vyjasnit také zbývající sporné body kolem zvláštního fondu pro pomoc při katastrofách. Jeho vznik ale ministři už v Helsingöru principiálně podpořili. Německý ministr zahraničí Joschka Fischer hovořil v této souvislosti jen o "technických a právních detailech". Jablkem sváru mezi Bruselem a některými členskými státy zřejmě byla zjevně i otázka, zda mají peníze EU z uvedeného fondu dostat také kandidátské země, jak si přeje komise.

Některé členské země uvádějí, že pro uchazeče o členství by musel být zřízen zvláštní fond. Případně se podle nich dají využít i stávající fondy.

Česko letos dostane nových 9,5 miliónu eur z rezervy fondu PHARE. Dalších 48 miliónů přijde zemědělcům a na obnovu infrastruktury z prostředků fondu ISPA. Jen by se nyní - s ohledem na povodně - mělo usnadnit čerpání a zmírnit podmínky pro uvolnění peněz. Například zkrácením či vypuštěním výběrových řízení při zadávání zakázek na rekonstrukční práce.

Komise také prosazuje, aby se snížil podíl české účasti na financovaných projektech z předepsaných nejméně 25 procent na 15 procent.

Shoda nad ohnisky napětí se hledá

Šéfové diplomacie EU dali svolení dánskému předsednictví, aby už od pondělka zkusilo štěstí s novým pokusem uhasit ohnisko napětí na Blízkém východě.

Do tří let se má podle nového plánu unie završit budování palestinského státu. Naproti tomu se nepodařilo dosáhnout shody nad společným postojem EU k ofenzívním záměrům USA vůči Iráku.

Naprázdno vyzněla i snaha jednotně vymezit právní postoj patnáctky vůči americkým výhradám k jurisdikci Mezinárodního trestního tribunálu. S poukazem na iniciativu Rumunska vyjít Washingtonu vstříc vyzval ministr Fischer podle německých zdrojů kandidátské země, aby zatím vyčkaly společného postoje EU a bilaterálně samy nic nepodnikaly.