EK z taktických důvodů zřejmě nenavrhne v zemědělství nic nového

Evropská komise s největší pravděpodobností koncem měsíce nevyjde vstříc ani dílčím požadavkům kandidátských zemí a nenavrhne výraznější změny v jejich prospěch v rámci jednání o podmínkách členství v zemědělské oblasti. Potvrdil to generální ředitel pro rozšíření v EK Eneko Landaburu. Zdůraznil, že exekutiva EU dokonale rozumí naléhání České republiky a dalších uchazečů, přiklání se k však k názoru, že by nebylo taktické jim ustupovat už nyní. Za prvé by to popudilo některé členské země, které zatím nesouhlasí ani s původními návrhy Evropské komise, a za druhé by to vyvolalo nežádoucí rivalitu mezi kandidáty navzájem. Český vyjednávač, státní tajemník Pavel Telička v pondělí Landaburuovi naznačil, že kdyby komise v některých dílčích věcech ustoupila, usnadnila by tím české straně zaujímání pružnějších pozic v jiných bodech, takže by šlo o vzájemně výhodný obchod. Pokud se EK naopak bude strnule držet výchozího stanoviska, hrozí, že se všechny problémy nahustí do závěrečné fáze jednání, což by ji mohlo přetížit a zpomalit. "To, co Telička navrhuje, je správný postup - něco za něco, jako při každém vyjednávání. My něco nabídneme a vy něco pustíte, tomu rozumím," řekl Landaburu. "Jenže my nemáme zatím ještě podporu členských zemí a nejednáme jen s Českou republikou, ale s deseti kandidáty. Každý, byť jen částečný ústupek je třeba vynásobit deseti, přičemž každý uchazeč chce něco trochu jiného. Nemohu ulevit na mléčných kvótách baltským státům a nenabídnout ekvivalent Slovinsku. Členům zároveň musím dokázat, že to, co nabízím, nebude moc drahé." Evropská komise předložila letos v lednu první návrh společného stanoviska vůči kandidátským zemím v oblasti zemědělství, který zejména obsahuje režim omezených a stoupajícím přímých podpor pro farmáře v budoucích nových státech. Shodla se posléze se členy, že do ustavení nové německé vlády po volbách koncem září nelze v této věci pokročit. Německo, Británie, Švédsko a zejména Nizozemsko její návrh jasně odmítly jako přehnaný, zatímco kandidáti ho označili za nedostatečný. Jeho součástí je řada dílčích, byť síťově provázaných bodů, jako zejména výrobní kvóty pro poskytování podpor. Právě zde by podle Teličkova názoru bylo žádoucí pokročit už nyní, až EK koncem září předá členským státům upravenou verzi návrhu společného stanoviska. Komise se původně tvářila vstřícně, nyní však couvá - podle znalců i proto, že nechce být obviněna členskými státy, že ustupuje příliš brzy a vytváří tak uchazečům prostor pro další požadavky v příští etapě jednání. Podle Landaburua bude třeba vymyslet něco, co vyjde vstříc požadavkům kandidátů, kteří především chtějí vyšší než navrhované výrobní kvóty, co nebude příliš drahé pro členské země a co odrazí vyrovnaný přístup k desítce kandidátů. "Předpokládám, že počkáme do (říjnového) bruselského summitu. Až budeme mít v kapse souhlas členských států s naším původním návrhem, můžeme se pokusit pokročit za jeho rámec. Kdybychom šli už dříve příliš daleko, mohli bychom v očích členských zemí ztratit věrohodnost." Členům hodlá EK na druhé straně vysvětlovat, že jim rozšíření nehrozí nějakou finanční zkázou. Od středy tohoto týdne zahájí podle Landaburua "výchovné působení", aby si členské země "uvědomily skutečné proporce, tedy že zde nejde o nějaké masové nárůsty jejich výdajů, ale jen omezené peníze". Zatím jsou argumenty některých vlád, zvláště pak holandské, o nákladnosti rozšíření "skutečně k smíchu, někdy však spíše k pláči".