Palasova premiéra při obhajobě zájmů českých zemědělců

Český ministr zemědělství Jaroslav Palas dostane dnes poprvé příležitost konfrontovat své představy o postavení českých zemědělců v budoucí Evropské unii se svými protějšky z 15 členských států EU. Spolu s ministry z dalších kandidátských zemí se odpoledne připojí k neformální schůzi EU v dánském Nyborgu; jednat se bude u večeře a pak v úterý dopoledne. Ze sezení nevzejdou žádné závěry, bude spíše sloužit k výměně a střetu názorů, ke vzájemnému oťukávání, výkladům toho či onoho zájmu nebo postoje. EU a kandidátské země mají zhruba tucet týdnů na to, aby se dohodly o aplikaci společné zemědělské politiky na nové členy, tedy o rozdělení koláče vážícího zhruba 40 miliard eur ročně nikoli mezi 15, ale mezi 25 strávníků. Názory se zatím diametrálně liší - nejen mezi členy a kandidáty, ale také uvnitř "patnáctky". Podle diplomatů jsou si všichni účastníci schůzky v Nyborgu vědomi, že před německými volbami nemá smysl se pouštět do nejcitlivějšího problému přímých podpor a přechodného období pro jejich nabíhání. Podle závěrů summitu ze Sevilly má EU ostatně čas na dosažení společného stanoviska do začátku listopadu. Očekává se tedy, že Palas a jeho kolegové budou hlavně tlačit otázku výrobních kvót, na nichž výše přímých podpor také závisí. Česká republika zde má v ohni několik želízek nestejného významu. Společným jmenovatelem je tlak na Evropskou komisi, aby změnila metodiku výpočtu výrobních kvót, tedy aby přehodnotila podle upřesňovaných českých údajů čísla, která zatím navrhla. Praha si zejména přeje EU přimět, aby vyšla z rámce dosud používaného referenčního období 1995-99, vzala v úvahu také statistiky z let 2000 a 2001, ba zahrnula do svých úvah nejen stávající, ale i pravděpodobný budoucí potenciál českého zemědělství. ČR například žádá kvótu 230.000 kusů masných krav, přičemž EK podle dosavadní metodiky (průměr z let 97-99 minus deset procent) nabízí jen 50.000 a skutečný stav přesahuje o málo 100.000 hlav. Podobně je tomu u ovcí. V případě obilí vychází komise víceméně vstříc české představě, ale i zde se bude těžce jednat o detailech - každá tuna navíc je v této nejlépe dotované komoditě významná. O lepší postavení usilují čeští vyjednávači také u cukru, kde chtějí dosavadní objem českého vývozu do EU vyjmout z kvóty určené na vývoz podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO), protože po rozšíření půjde o obchod na jednotném vnitřním trhu. U kvóty na bramborový škrob žádají, aby EU brala ohled na to, že ČR sice dělala 16.000 tun, zvýšila to však na 25.000 tun a výrobní kapacitu má 50.000 tun. Další boj svádějí Češi o víno - nepřejí si, aby EU zařadila české výrobce do oblasti B, ale aby se dostali do áčka, což je ve stupnici EU nejhorší kategorie, na niž jsou kladeny nejmenší nároky. Lze v ní vyrobit nejvíce obyčejného vína; ani pro jakostní či přívlastková vína neomezuje zákon produkci na hektar. Podle znalců by "béčko" nemělo vadit těm moravským vinařům, kteří se už dnes soustřeďují na kvalitu; pro ostatní představuje hrozbu. České vinařské oblasti (Mělník, Litoměřice) mají prý "áčko" jisté. V zájmu českých farmářů, zejména těch z podhorských a horských oblastí, je získat co nejvíce prostředků z titulu venkovského rozvoje. Evropská komise sice navrhuje na tento účel více peněz nováčkům než stávajícím členským státům, čeští vyjednávači si však myslí, že by mohli dosáhnout na ještě lepší podmínky. Hlavním argumentem jsou podle nich dobré zkušenosti EU s dosavadním fungováním české agentury SAPARD, která spravuje a financuje zemědělské projekty v rámci stejnojmenného předvstupního programu EU. Ministři rokují v Nyborgu na ostrově Funen, typickém dánském venkově. Od pondělního rána budou s komisařem Franzem Fischlerem debatovat o jeho kontroverzním návrhu velké reformy společné zemědělské politiky. Některé země v čele s Francií o ní nechtějí ani slyšet. Jiné, například Nizozemsko, jí podmiňují svůj souhlas s návrhy ohledně rozšíření...