Nizozemsko zmírnilo nesouhlas s přímými platbami pro kandidáty
10. 9. 2002 | ČTK
Nizozemský ministr zemědělství Cornelius Veerman včera v dánském Nyborgu naznačil, že jeho země zmírní svůj dosavadní zásadní nesouhlas s návrhem Evropské komise poskytnout novým členům ze střední a východní Evropy po vstupu do EU vzrůstající přímé zemědělské podpory. "Obávám se, že nakonec bychom zůstali docela osamoceni," řekl novinářům na okraji neformálního zasedání ministrů zemědělství. "Nechceme naším postojem vetovat rozšíření EU," dodal s tím, že Británie a Švédsko v posledních týdnech svůj odpor proti přímým platbám pro nováčky diskrétně zmírnily. Německo se po volbách pravděpodobně zachová stejně. Ostatní země návrh EK podporují. Nizozemci byli dosud nejtvrdšími obránci teorie, že nelze připustit zvyšující se přímé podpory pro nové členy bez jejich souběžného absolutního snižování. Požadovali záruky, že EU začne od roku 2007 ubírat z těchto dotací, které představují přes 60 procent ze 42 miliard eur zemědělských výdajů unie. Veerman chce nyní přesvědčit kolegy, aby se místo toho zavázali, že v období 2007-13 nebudou zemědělské výdaje zvyšovat navzdory tomu, že počet členů vzroste pravděpodobně z 15 na 25 a posléze na 27. Dosavadních 42 miliard by mělo růst jen o míru inflace, tedy vůbec, řekl novinářům. Podotkl, že jeho vývody jsou zatím pouze osobními názory, nikoli stanoviskem celé nizozemské vlády. Ta si však nepřeje, uvedl, aby byla považována za brzdu východního rozšíření EU. Potvrzují se tak předpovědi řady politiků a zejména vysokých činitelů Evropské komise, kteří označovali odpor Nizozemska, Německa, Británie a Švédska proti lednovým návrhům EK za nesmyslný a neperspektivní. Šance schválení společného stanoviska EU na tomto základě všemi členskými státy na přelomu října a listopadu se vylepšují. Jakmile ho bude mít, začne "patnáctka" jednat s kandidáty, kterým se dosavadní návrh EK nelíbí. Český ministr Jaroslav Palas dnes v Nyborgu ostatně potvrdil, že ČR zásadně nesouhlasí s navrhovaným až desetiletým přechodným obdobím pro nabíhání přímých podpor na plnou výši. Žádá, aby toto období bylo tříleté a aby Česká republika měla od roku 2007 stejné podmínky jako všichni ostatní. Na formulaci příštího finančního výhledu 2007-13 se ostatně bude ČR jako členská země plně podílet. Za významný signál pro EU před jednáním o zemědělství označil Palas odmítnutí návrhu EK zeměmi CEFTA (Středoevropská dohoda o volném obchodu) minulý týden a sladění jejich pozic. Zmínil se i o snaze ČR vyjednat lepší než Evropskou komisí navrhované výrobní kvóty pro jednotlivé zemědělské komodity, na nichž závisí poskytování dotací z rozpočtu EU. Obecně novinářům vyložil, že české zemědělství prošlo za deset let zásadní transformací a je dnes moderním sektorem srovnatelným se zeměmi EU - není tedy důvod, aby čeští farmáři měli jiné podmínky než kolegové v zemích unie. Palas se spolu s ministry či náměstky z dalších 11 kandidátských zemí připojil dnes navečer k neformálnímu zasedání, jehož smyslem je výměna názorů, nikoli rozhodování. Pozornost na něm vyvolal portugalský ministr Armando Sevinante Pinto, podle něhož jeho francouzský kolega Hervé Gaymard poslal nedávno svým kolegům v Portugalsku, Španělsku, Finsku, Belgii, Lucembursku, Irsku a Rakousku návrh otevřeného dopisu na obranu společné zemědělské politiky (SZP) EU v nynější podobě. Definitivní dopis má být zveřejněn během několika týdnů. Francouzi tak podle všeho začali organizovat aktivní kampaň za zachování nákladné SZP a proti návrhu reformy předloženému v létě komisařem Franzem Fischlerem. Adresáty návrhu dopisu byly právě jenom vlády, které Fischlerovy nápady tak či onak kritizovaly.
Zdroj: ČTK, 10. 9. 2002
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 22.12.2025 20:42
