Ministr Palas vysvětloval protějškům v EU českou pravdu

Český ministr zemědělství Jaroslav Palas svým protějškům z 15 zemí Evropské unie na neformální schůzce v dánském Nyborgu vysvětloval, že představy Prahy o budoucím postavení českých zemědělců v EU jsou oprávněné a zdůvodněné. Z debat měl pocit, že mu kolegové naslouchají s porozuměním. "Jednání jsou a budou velmi tvrdá. Myslím si však, že budeme vyslyšeni, pokud své požadavky podložíme pevnými argumenty," řekl. Svých prvních kontaktů s ministry EU v uvolněné atmosféře v Nyborgu využil zejména k tomu, aby jim vyložil, jaké požadavky bude Česká republika v podzimních měsících zejména uplatňovat a z čeho nehodlá slevit. Hlavní nápor se podle něj soustředí na dosažení lepších produkčních kvót pro výpočet zemědělských dotací ze strany EU, než jsou ty, které zatím pro Česko navrhla Evropská komise. "Tyto návrhy jsou vesměs hluboko pod současným objemem výroby. Myslím, že bychom se měli potkat někde mezi (navrženou) národní kvótou a skutečností." Důraz položil na mléko, masné krávy, ovce, cukr a bramborový škrob. Například u krav a ovcí nedávají velmi nízké návrhy EU smysl, neodpovídají potenciálu a ambicím českých zemědělců, ale ani logice. "Pokládám za schizofrenní, když je požadováno snížit plochu orné půdy a zatravnit 600.000 hektarů, mají-li se zároveň snižovat stavy masných krav. Dostali bychom se do situace, kdy bychom nevěděli, co dělat se zelenou hmotou, která naroste. Myslím tedy, že při vyjednávání budou tyto argumenty vyslyšeny." Pramalé pochopení má ovšem ministr pro požadavky moravských vinařů, aby jejich vinice byly zařazeny do nejnižší evropské kategorie A, která vyžaduje splnění nejslabších podmínek kvality produkce. "Naši vinaři se tím deklasují; považuji to za málo pochopitelné," uvedl. "Jde jim sice o peníze, ale mělo by jít také o to, jak bude vinařství v ČR do budoucna vnímáno. Zda budeme používat řepný cukr, nebo budeme považováni za výrobce srovnatelné s Itálií, Francií nebo Španělskem." Evropská komise navrhla na začátku roku, aby desítka dnešních kandidátů, kteří se připravují ke vstupu, dostala v prvním roce členství 25 procent přímých zemědělských podpor z částky, na jakou by měli normálně nárok. Tato suma by se pak zvyšovala o pět procent ročně; plné výše by měla dosáhnout v letech 2010-2013, podle toho, jak se bude vyvíjet reforma společné zemědělské politiky EU. S tímto návrhem zatím nesouhlasí Německo, Švédsko, Británie a Nizozemsko. Posledně jmenovaná země, zatím nejneústupnější, dala v pondělí na vědomí, že nebude na svém odporu trvat. Zvyšuje se tedy šance, že EU dosáhne na tomto základě do začátku listopadu společného stanoviska, o kterém pak začne jednat s kandidátskými zeměmi. Ty budou především usilovat o zkrácení navrženého přechodného období - podle většiny z nich by nemělo trvat po roce 2007. Zároveň vytáhnou do boje za co nejvyšší výrobní kvóty, protože nesubvencované produkty nemají na vnitřním trhu EU šanci přežít. Podle Palase výroky ministrů EU "svědčí o tom, že názory a postoje nejsou konstantní". Domnívá se, že ačkoli na závěrečnou fázi dohadování v období listopad-prosinec bude jen málo času - pět, nejvýše šest neděl - najde se na obou stranách vůle ke kompromisu. "Myslím si, že budeme mít prostor vyjednat něco lepšího (proti návrhu EK)," uvedl. "V opačném případě by ani nemělo smysl do jednání vstupovat."