Týden v Evropě 2. - 8. 9. 2002

Týden v Evropě 2. - 8. 9. 2002

Stručné zprávy z EU

V roce 2002 je na základě programu Kultura 2000 financováno 224 evropských kulturních projektů

V roce 2002 se o více než 33 mil. eur rozdělí 224 vybraných projektů. Většina z nich se zaměřuje na výtvarná umění, která v roce 2002 představují v tomto programu prioritu. Programu Kultura 2000 (2000-2004) se účastní 28 evropských zemí. Program letos podporuje více než 750 subjektu pracujících v kultuře, které připravily projekty s evropskou dimenzí. Seznam a charakteristika projektů, na něž již byla podepsána smlouva, je k dispozici v kanceláři mluvčího a na webové stránce programu Kultura 2000

http://europa.eu.int/comm/culture/eac/2002/index_en.html

[Podkladový text IP/02/1255]

Evropská unie vytvořila koalici podobně smýšlejících států za účelem naplnění cílů světového summitu v oblasti obnovitelných zdrojů energie

Evropská unie oznámila, že vytváří koalici podobně smýšlejících zemí a regionů odhodlaných zvýšit podíl využití obnovitelných zdrojů energie na základě konkrétních a časově vymezených cílů. Na Světovém summitu o trvale udržitelném rozvoji v Johannesburgu byla tato iniciativa vyhlášena komisařkou pro životní prostředí Margot Wallströmovou, předsednictvím EU a dánským ministrem pro životní prostředí Hansem Christianem Schmidtem jako hlavní prostředek k realizaci dohody, dosažené na summitu, o tom, že celosvětový podíl obnovitelných zdrojů energie by se měl naléhavě a podstatným způsobem zvýšit.

[Podkladový text IP/02/1264]

“Voda pro život”: EU zahájila celosvětovou iniciativu k dosažení cílů světového summitu

Evropská unie v Johannesburgu formálně zahájila významnou celosvětovou iniciativu, Water Initiative, zaměřenou na vytváření strategických partnerství k dosažení cílů stanovených na Světovém summitu o trvale udržitelném rozvoji v oblasti dostupnosti čisté vody a hygienického zabezpečení. V tomto novém rámci se již Evropské unii podařilo dosáhnout dohod s názvem “Voda pro život” se státy z Afriky, Východní Evropy, z kavkazské oblasti a středoasijskými státy.

[Podkladový text IP/02/1265]

Během světového summitu v Johannesburgu se setkal Romano Prodi s Colinem Powellem (4.9.)

Předseda Evropské komise Romano Prodi a ministr zahraničí USA Colin Powell přivítali výsledky dosažené na summitu a shodli se na potřebě realizovat Johannesburský realizační plán v plném rozsahu a bez zpoždění. Předseda Prodi vyjádřil obavy ze stále se prohlubující propastí mezi Severem a Jihem. S ministrem Powellem se shodl v tom, že musí jít o záležitost společného zájmu a že řešení je třeba hledat v razantním provádění multilaterální politiky. Předseda Prodi zdůraznil, že je třeba opustit stávající přístup (charakteristický heslem “obchod, ne pomoc”) a nahradit jej přístupem pod heslem “obchod a pomoc”. Projednali také situaci na Středním východě a v Iráku. V otázce Středního východu sdílejí obavy z uvíznutí mírového procesu na mrtvém bodě a zdůraznili význam mezinárodní spolupráce. Shodli se, že Irák musí vyhovět příslušným rezolucím OSN a umožnit zbrojním inspektorům činnost bez jakýchkoli omezení. Ministr Powell se s předsedou Prodim shodl v tom, že jde o multilaterální problém. V otázce Mezinárodního trestního soudu se oba představitelé shodli na potřebě nadále spolupracovat tak, aby se nalezlo řešení amerických obav bez ohrožení principů a cílů soudu.

EU: Dohody dosažené na světovém summitu musíme nyní dovést ke konkrétním výsledkům

Evropská unie přivítala výsledky světového summitu v Johannesburgu jako úspěch a podtrhla odhodlání Evropy aktivně se podílet na realizaci akčního plánu summitu.

Dánský premiér a předseda EU Anders Fogh Rasmussen prohlásil: “Domnívám se, že s výsledky můžeme být spokojeni. Dohodli jsme se na akčním plánu a souboru zásad pro trvale udržitelný rozvoj. Uzavřeli jsme celosvětovou dohodu a partnerství, doporučující volný obchod a zvýšený přístup na trhy, posílení rozvojové pomoci, závazek zavádět dobré řízení a závazky k dosažení lepšího životního prostředí. Při tom sehrála EU významnou roli.”

Předseda Evropské komise Romano Prodi uvedl: “Do Johannesburgu jsme přijeli, abychom založili Severojižní pakt, který také zohledňuje výsledky konferencí v Dauhá a Monterrey. Vítám toto obnovení multilaterálního přístupu, který trvale udržitelný rozvoj pevně zařazuje na program celosvětové politiky. Nemůžeme samozřejmě být spokojeni se vším, čeho jsme dosáhli, avšak dosavadní výsledky nás vedou správným směrem. Dosažení dohody je sice důležité, ale bez realizace neznamená dohoda nic. EU se ujme vůdčí úlohy při realizaci výsledků johannesburského summitu, neboť je odhodlána bojovat proti chudobě prostřednictvím obchodu a pomoci a zároveň chránit životní prostředí. Naplnění tohoto cíle dlužíme celému světu.”

[Podkladový text IP/02/1268]

Podle Komise jsou lisabonské cíle v oblasti zaměstnanosti stále ještě dosažitelné, budou-li členské státy řešit otázky problémových regionů a zaměří-li se na zaměstnanost žen a starších osob

Komise zveřejnila zprávu “Zaměstnanost v Evropě 2002”. Letos se tato každoročně publikovaná zpráva zabývá výkonností evropského pracovního trhu na pozadí nedávného hospodářského zpomalení i strukturálních zlepšení na evropském pracovním trhu od poloviny 90. let. Zdůrazňuje úlohu kvality práce z hlediska produktivity práce a celkového vývoje zaměstnanosti a zabývá se také přetrvávající nerovnováhou na evropském trhu práce, zejména z hlediska nerovnováhou mezi muži a ženami a podle jednotlivých regionů. Nakonec předkládá analýzu hlavních trendů v oblasti zaměstnanosti v kandidátských zemích a zabývá se charakteristikami trhu práce v rozšířené EU. Letos sice zpráva “Zaměstnanost v Evropě” vychází v obtížném období, kdy Evropa čelí závažným nejistotám z hlediska své budoucí hospodářské výkonnosti a vývoje zaměstnanosti, existují však důkazy, že v současné době má již Evropa již k řešení těchto náročných úkolů lepší výchozí postavení.

[Podkladový text IP/02/1272]

Zprávy Eurostatu

Červenec 2002: nezaměstnanost v eurozóně stabilně na 8,3 %; v EU15 stále na 7,7 %

Sezónně korigovaná nezaměstnanost v eurozóně činila v červenci 2002 8,3 %, tzn. ve srovnání s červnem se nezměnila, podle zprávy Eurostatu. V červenci 2001 činila 8,0 %. Míra nezaměstnanosti v EU15 zůstala v červenci v červnové výši 7,7 %. V červenci 2001 činila 7,3 %. Nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenali v červenci v Lucembursku (2,4 %), Nizozemsku (2,8 % v červnu), Rakousku (4,1 %), Dánsku (4,3 %), Irsku a Portugalsku (4,5 %). Nejvyšší míru nezaměstnanosti v EU mělo Španělsko, 11,3 %.

[Podkladový text STAT/02/105]

První odhad za druhé čtvrtletí roku 2002: HDP v eurozóně a v EU15 vyšší o 0,3 % resp. 0,4%; ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2001 nárůst o 0,6 % resp. 0,7 %

Během druhého čtvrtletí roku 2002 vzrostl HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím v eurozóně o 0,3 % a v EU15 o 0,4 %, podle odhadů vypracovaných Eurostatem. Tyto výsledky následují po růstu o 0,4 % v eurozóně a o 0,3 % v EU15 zaznamenaném v prvním čtvrtletí roku 2002. Ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2001 vzrostlo HDP v eurozóně o 0,6 % a v EU15 o 0,7 %, po nárůstu o 0,3 % resp. 0,4 % v předchozím čtvrtletí.

[Podkladový text STAT/02/107]

Zprávy o rozšíření

Gymnich posuzuje program rozšíření

Dánský ministr zahraničních věcí Per Stig Moeller se ujal role hostitele svých kolegů z dalších zemí EU na neformálním setkání ministrů zahraničních věcí ve dnech 30. a 31. srpna v Elsinore - schůzka “Gymnich” uspořádaná dánským předsednictvím: zasedání je pojmenováno po hradu severně od Bonnu, na němž se uskutečnilo vůbec první z těchto zasedání. Jedním z hlavních bodů na pořadu jednání bylo rozšíření EU.

Na neformálních ministerských schůzkách se žádná oficiální rozhodnutí nepřijímají. Tentokrát došlo k široké výměně názorů mezi ministry zahraničí, předsedou Evropské komise Romano Prodim, komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem, komisařem pro vnější vztahy Chrisem Pattenem a koordinátorem zahraniční politiky EU Javierem Solanou.

Diskuse o rozšíření se zaměřila na harmonogram schválený na sevillském summitu. Předsednictví předložilo další podrobné informace o předpokládaných krocích, které by měly vést k úspěšnému uzavření vstupních jednání s prvními kandidátskými zeměmi ještě před zasedáním Evropské rady v Kodani. Dánsko se zaměřuje na dokončení všech nefinančních vstupních jednání s deseti předními kandidáty do začátku října, včetně kontroverzní otázky režimu veřejné pomoci. Je také připraveno začít ihned jednat o rozpočtových příspěvcích kandidátských zemí. Harmonogram předpokládá od konce září jednání o zemědělství a přímé pomoci zemědělcům. Od poloviny října by se měl začít upřesňovat názor na to, které kandidátské země by mohly být připraveny na vstup do EU v roce 2004, uvádí předsednictví. Avšak “významným prvkem v tomto procesu bude dosažení společných stanovisek v dosud nevyřešených otázkách (rozpočet, zemědělství a instituce)”.

Došlo k výměně názorů na způsob, jakým by Evropská rada na kodaňském zasedání mohla poskytnout Bulharsku a Rumunsku zřetelnější perspektivy členství. Turecko bylo pochváleno za nedávné přijetí ústavních reforem, i když se stále zdůrazňuje nutnost jejich uplatnění v praxi. Komisař Verheugen prohlásil, že je předčasné slibovat rozhodnutí v roce 2002 o tom, kdy se budou Bulharsko a Rumunsko moci k EU připojit, či kdy by Turecko mohlo zahájit vstupní jednání.

Diskuse o rozšíření se také dotkly úvah o vztazích mezi EU a jejími novými východními sousedy, zejména s Ukrajinou, Moldávii a Běloruskem, které v současné době udržují s EU méně formálních vazeb než ostatní blízcí sousedé. Podle dánského ministra zahraničí je třeba zajistit, aby se výhody rozšíření nezastavily na nové hranici EU. Došlo také na možnost vést rozhovory o obchodu a vstupu do WTO i o hranicích a případných nových typech dohod s EU.

Nové údaje o zaměstnanosti ve střední Evropě

Statistický úřad Evropské unie EU vydal nové údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti ve středoevropských kandidátských zemích. Uvádí, že regionální míra nezaměstnanosti se v roce 2001 pohybovala v širokém rozmezí, od 2,0 % v maďarském regionu Közép-Magyarország do 32,8 % v bulharském regionu Severozapaden. Tento rozptyl hodnot je však velmi podobný situaci v samotné EU, kde se tento ukazatel pohybuje od 1,2 % do 33,3 %. Ve 40 % regionů kandidátských zemí je však míra nezaměstnanosti dvojnásobná oproti průměru EU.

Z 53 sledovaných regionů mají míru nezaměstnanosti nižší než polovina průměru EU jenom regiony Közép-Magyarország a Nyugat-Dunántúl v Maďarsku a Praha v České republice. V 16 regionech je nezaměstnanost stejná nebo nižší než v EU: 7,6 % v roce 2001. Jde o šest regionů v Rumunsku, pět v Maďarsku, čtyři v České republice a jeden ve Slovinsku. Ve 22 regionech byla míra nezaměstnanosti větší než dvojnásobek tohoto ukazatele v EU: 13 v Polsku, pět v Bulharsku, tři ve Slovinsku a jeden v Litvě. Pozitivněji vyznívá poznatek, že v období od druhého čtvrtletí 2000 do druhého čtvrtletí 2001 se regionální míra nezaměstnanosti v těchto 53 regionech o polovinu snížila.

Z porovnání míry nezaměstnanosti vyplývá obdobná míra nezaměstnanosti u mužů a žen (zatímco v EU je nezaměstnanost žen často vyšší než u mužů) V roce 2001 byla míra nezaměstnanosti žen vyšší než u mužů v 55 % regionů kandidátských zemí a pohybovala se od 2,0 % v regionu Közép-Magyarország do 28,5 % v regionu Severozapaden.

Z průzkumu pracovních sil provedeného Eurostatem dále vyplývá, že v kandidátských zemích (s výjimkou Malty a Turecka, které nebyly do průzkumu zahrnuty), se v roce 2001 míra zaměstnanosti také lišila, od 50,7 % v Bulharsku a 53,8 % v Polsku do 67,9 % na Kypru a 65,0 % v České republice. Odpovídající údaje pro ženy se pohybovaly od 47,9 % v Bulharsku do 58,6 % ve Slovinsku. Míra zaměstnanosti vzrostla v sedmi z jedenácti kandidátských zemí, poklesla jen v Bulharsku, Litvě, Polsku a Rumunsku. Míra zaměstnanosti žen také vzrostla v sedmi z jedenácti kandidátských zemích, poklesla jen v Estonsku, Litvě, Polsku a Rumunsku.

Struktura zaměstnanosti se v kandidátských zemích od EU velmi liší, uvádí Eurostat ve své analýze údajů získaných v průzkumu: pracovníci jsou možná zaměstnaní méně často, ale jsou-li zaměstnaní, pak častěji než v EU na základě trvalé pracovní smlouvy. Kandidátské země také vykazují nižší podíl zaměstnání na částečný úvazek. Podle Eurostatu se tento rozdíl dá částečně vysvětlit odvětvovým rozdělením zaměstnanosti: zatímco podíl pracujících v průmyslu je velmi podobný údajům v EU, v jedenácti kandidátských zemích pracuje 21 % zaměstnaných v zemědělství, oproti pouhým 4 % v EU a služby představují jen 48 % zaměstnaných, ve srovnání s 67 % v EU.

V roce 2001 činil podíl zaměstnanců s trvalou pracovní smlouvou 54 % v Rumunsku, 72 % v Polsku, 93 % v Estonsku a 91 % ve Slovinsku. Co se týče podílu zaměstnanců s pracovními smlouvami na dobu určitou, mezi kandidátskými zeměmi vykazuje nejvyšší hodnotu Slovinsko (13 %) a Polsko (12 %) a nejnižší Estonsko a Rumunsko (3 %). Ve všech jedenácti kandidátských zemích byl tento podíl nižší, než je průměr v EU, tj. 13,4 %.

“Rozšířená EU musí udržet sociální úroveň”

“Naše úroveň zaměstnanosti a sociálního zabezpečení není žádný volitelný nadstandard,” uvedla minulý týden komisařka pro zaměstnanost a sociální věci Anna Diamantopoulou, když hovořila na konferenci Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek dne 29. srpna v irském Dublinu. Uvedla dále: “Naše sociální modely jsou těžištěm neustálého hospodářského a společenského pokroku v Evropě. Tím také nadále zůstanou, i po rozšíření. Neboť účelem evropské integrace není jen spojovat státy, ale také spojovat lidi.” Dodala, že rozšíření nabízí možnost vytvořit nejenom největší hospodářské uskupení světa, ale také nový mnohorozměrný, multikulturní globální region. “Tato nová rozšířená Evropa s vysokou mírou zaměstnanosti a silným růstem je nyní reálný a dosažitelný cíl,” uvedla. “Odráží aspirace svých obyvatel, zejména mládeže, která si podle nedávných výsledků průzkumu Eurobarometru přeje Evropu založenou na solidaritě a demokratických hodnotách, když na prvním místo svých obav staví nezaměstnanost, sociální vyloučenost a chudobu.”

Bulharsko “nebude opomenuto”

Dánský ministr pro evropské záležitosti a integraci Bertel Haarder se během srpna sešel k rozhovorům s bulharskou ministryní pro evropské záležitosti Meglenou Kunevou a bulharským ministrem spravedlnosti Antonem Stankovem. Haarder toto setkání popsal jako “dobré a přínosné”. Obdržel “potvrzení, že Bulharsku se podařilo dosáhnout dobrého pokroku v přípravách na vstup do EU, dosud však zbývá jisté množství práce, než se tato země bude moci k EU připojit.” Oběma bulharským minstrům sdělil, že dánské předsednictví “Bulharsko neopomene. Bulharsko sice nebude schopné završit vstupní jednání ještě za dánského předsednictví, přesto zůstává součástí procesu rozšíření,” uvedl ministr a slíbil, že na svém prosincovém zasedání v Kodani Evropská rada ujistí lid Bulharska, že proces rozšíření bude stále pokračovat i poté, co k EU přistoupí až deset zemí. “V současné době se zvažuje několik konkrétních prvků, jako je aktualizovaný harmonogram dalších jednání s Bulharskem a zvýšení předvstupní podpory,” uvedl dánský ministr.

Severní dimenze se silněji zaměřuje na rozšíření

Zástupci Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska se zúčastnili zvláštní schůzky iniciativy Severní dimenze, která se dne 28. srpna konala v grónském městě Ilulissat. Spolu se zástupci členských států EU, Evropské komise a dalších partnerských zemí zapojených do Severní dimenze - Norska, Islandu a Ruska - projednali priority nového akčního plánu. Ohledně jeho obsahu nebyla sice přijata žádná definitivní rozhodnutí, ale shoda byla dosažena v řadě jeho principů, včetně jednoznačné vazby na rozšíření EU. “Díky jejímu širokému záběru by Severní dimenze mělo být využito jako rámce, jenž umožní absorbovat přínosy pro celý region, a tedy pro Evropu jako celek. Nový akční plán také zamezí vytváření nových dělicích čar a umožní plné využití příležitostí vyplývajících z rozšíření EU,” uvedlo předsednictví EU. Panovala také shoda v otázce výhod iniciativy Severní dimenze: “Oblast Severní dimenze vykazuje potenciál pro rychlý hospodářský a společenský rozvoj. V posledních letech zde bylo dosaženo značné rychlosti růstu. Existuje zde velký vědecký potenciál pro rozvoj předních odvětví. Region je schopen významným způsobem přispět ke zlepšení evropské konkurenceschopnosti a růstu,” zní předsedovy závěry. Předsednictví EU hodlá v říjnu uspořádat konferenci na vysoké úrovni, na níž by se měly hlavní myšlenky nového akčního plánu upřesnit.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz