Výnos a kvalita píce vojtěšky seté a jetele lučního po aplikaci Rizobinu

Alfalfa and red clover forage yield after Rizobin application

Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol, 165 21

B. Shejbal, J. Šantrůček, D. Hlavičková

Abstract: Influence of Rizobin on dry mass forage yield and quality of alfalfa (cultivar Jarka) and red clover (4n cul. Vulkán and 2n cul. Tábor) was observed on field trials established in the years 1999, 2000 and 2001. Legumes were sown with different companion crops: oats, barley, SLL pea and without cover crop. In legumes established without cover crop and legumes established with cover crops was observed vary influence of inoculation on dry matter yield and forage quality. Dry matter increase or decrease by influence of inoculation was not statistically significant.

Keywords: alfalfa, red clover, companion crop, inoculation, yield and quality

Pro sledování dané problematiky byly v letech 1999, 2000 a 2001 založeny maloparcelové polní pokusy na školní pokusné stanici Agronomické fakulty v Červeném Újezdě. Organizace pokusu vychází z velikosti parcelek 2x8 m, se sklizňovou plochou 10 m2 a čtyřmi opakováními. Používáme osivo vojtěšky seté (Medicago sativa L.) odrůdy Jarka, osivo jetele lučního (Trifolium pratense L.) - diploidní odrůdy Tábor a tetraploidní odrůdy Vulkán. Jetelovina je zakládána ve variantě očkované Rizobinem a variantě neočkované, do krycích plodin (dále jen KP) hrachu (Pisum sativum L.) odrůdy Lantra, ovsa (Avena sativa L.) odrůdy Ardo, ječmene (Hordeum vulgare L.) odrůdy Rubín a v čistém výsevu bez krycí plodiny, ve výsevcích: 12 kg.ha-1 jeteloviny, 0,5 mil. semen/ha-1 hrachu, 100 kg.ha-1 ovsa a 125 kg.ha-1 ječmene. Pokusy jsou založeny na pozemcích, kde se již vojtěška a jetel v minulosti pěstovaly.

Pozitivní vliv očkování osiva se projevil u vojtěšky seté u pokusu založeného v roce 1999 u všech variant založení. Nejvyššího výnosu za dva vegetační roky bylo dosaženo u varianty očkované Rizobinem založené do ječmene jako KP s výnosem 22,83 t.ha-1 sušiny a nárůstem výnosu v porovnání s variantou neočkovanou o 13,2 %.

U tetraploidní odrůdy Vulkán jetele lučního se projevil negativní vliv očkování osiva a výnos se snížil o 3,9 až 6,2%. Nejvýnosnější variantou jetele Vulkán byla jeho varianta založená do KP ovsa s výnosem 21,2 t.ha-1 sušiny za dva vegetační roky. U této odrůdy došlo ke snížení výnosu vlivem očkování u všech způsobů založení a pravděpodobným důvodem je nekompatibilita použitého Rizobinu (hlízkových bakteriích v něm obsažených) s touto odrůdou tetraploidního jetele lučního.

Výnosy jednotlivých variant diploidního jetele lučního odr. Tábor kolísaly. Výnos se zvýšil u varianty bez KP a s ovsem jako KP vlivem očkování, naopak u variant s KP hrachem a ječmenem došlo ke snížení výnosu vlivem očkování. Tábor měl nejvyšší výnos ve variantě očkované založené do KP ovsa (21,25 t.ha-1).

Na celkovém výnosu za oba vegetační roky se nejvíce podílí výnos v roce založení. Zde se projevil vliv očkování osiva, který je v následujících letech zanedbatelný.

U pokusu založeného v roce 2000 se projevil stejný výnosový trend jako u pokusu založeném v roce 1999 u obou jetelů. Výnosy poklesly vlivem očkování u tetraploidního jetele Vulkán ve všech variantách založení. U jetele lučního odr. Tábor se výnos mírně zvýšil u varianta založených bez KP a s KP oves, u variant založených do hrachu a ovsa došlo vlivem očkování osiva ke snížení výnosu sušiny. U vojtěšky Jarka se zvýšil výnos jen u varianty založené do KP ječmene, u ostatních třech variant se výnos vlivem očkování snížil. Lze předpokládat, že výnos se zde snížil v důsledku nepříznivého počasí na začátku vegetace po založení porostu a následných problémech se vzejitím a zapojením porostů jetelovin a krycích plodin. Průměrná teplota v dubnu 2000 byla v porovnání s třicetiletým průměrem vyšší o 3,13 °C, v květnu o 2,91 °C a v dubnu bylo jen 32 % průměrného množství srážek.

U pokusu založeného v roce 2001 byl výnos píce u vojtěšky seté odr. Jarka obecně větší u variant neočkovaných, u jetele lučního odr. Vulkán se ve výnosu neočkovaným variantám vyrovnaly pouze varianty očkované založené do hrachu a ovsa jako krycí plodiny a u jetele lučního odr. Tábor byl výnos u očkovaných variant větší než u variant neočkovaných (kromě varianty založené do hrachu jako krycí plodiny).

Chemickou analýzou byl zjištěn obsah dusíkatých látek (NL) v píci jetelovin a krycích plodin. v první seči pokusu založeného v roce 1999 byl výnos NL v píci průměrně za všechny varianty 800 kg.ha-1. Maximálních výnosů NL (až 1000 kg.ha-1) bylo dosahováno u jetelovin zakládaných do hrachu a to jen s minimálními rozdíly ve variantách očkovaných a neočkovaných. U pokusu založeném v roce 2000 byl výnos NL v průměru 600 kg.ha-1 s maximálním výnosem NL až 850 kg.ha-1 a to u jetele Vulkánu varianty neočkované založené do ovsa jako krycí plodiny. Nižší výnos suché hmoty v první roce u pokusu založeném v roce 2000 odpovídá i nižšímu výnosu NL oproti pokusu z roku 1999, kde byl výnos suché hmoty i NL vyšší.

Z výsledků pokusu vyplývá, že očkování jetelovin zakládaných do krycích plodin hrachu, ovsa, ječmene, ale i jako čistých výsevů má u vojtěšky seté Jarka a jetele lučního Tábor vliv na zvýšení výnosu suché hmoty v porovnání s variantami neinokulovanými. Je však nutné zajistit podmínku kompatibility hlízkových bakterií a jednotlivých jetelovin, což se nepodařilo zajistit u tetraploidního jetele lučního (Vulkán). S ohledem na současné ceny dusíkatých hnojiv se přínos očkování Rizobinem jeví jako jednoduchá cesta snižování nákladů na tato hnojiva do osevních postupů, kde jsou tyto jeteloviny pěstovány.

Práce je řešena za podpory Výzkumného záměru AF ČZU v Praze č. MSM / 41210-0003