Co s dočasně nevyužívanou ornou půdou?

What to do with temporary non-used arable land?

M. Svobodová, J. Šantrůček, V. Brant

Katedra pícninářství, Česká zemědělská univerzita v Praze Praha 6 - Suchdol

Abstract: Various grass legumes and their mixtures are suitable for set aside arable land. Grasses cover the soil better in winter than most legumes species do, higher grass species compete better with weeds even under 1 harvest per year in the end of vegetation. The most dens stands of legumes created Medicago media under 2 or 3 cuts (mulching) per year and Coronilla varia under 1 harvest per year. Mulching is a suitable treatment of stands purposed to setting arable land aside. Soil-moisture conditions and the time of setting soil aside most be considered for choosing of forage species and ways of the sward harvesting.

Keywords:set-aside land, grasses, legumes, cutting, mulching

K útlumu zemědělské výroby dochází a bude i nadále docházet především v podmínkách, které jsou méně vhodné pro pěstování kulturních rostlin, ale uplatnění naleznou i v oblastech s vysokým stupněm intenzity. Délka a způsoby alternativního využití půdy budou v těchto oblastech různé, od trvalého převedení do jiných kultur (lesní, trvalé nebo dočasné travní porosty) přes pěstování netradičních plodin např. pro energetické využití až po pravidelné střednědobé (3-5 let) nebo krátkodobé (zpravidla jednoleté) tzv. rotační úhory.

Černé úhory bez rostlinného pokryvu neřeší problémy půdní eroze a proplavování živin, nesplňují požadavek kulturního, estetického vzhledu krajiny a náklady na jejich udržování v bezplevelném stavu rovněž nejsou zanedbatelné. Řešením není ani tzv. “samozatravnění” vzhledem k délce tohoto procesu. Nevyužívané pozemky musí být ozeleněny cíleně vhodnými kulturními druhy a udržovány zejména pravidelnými sklizněmi - sečením nebo mulčováním. Dalšími opatřeními může být chemické ošetření a to jak plošné, s využitím selektivních či neselektivních herbicidů, tak bodová aplikace na vybrané druhy, použití regulátorů růstu nebo nižších dávek některých druhů herbicidů, působících obdobným způsobem. Samotný způsob ošetření těchto ploch bude především podmíněn konkrétními podmínkami stanoviště a stavem porostu, dobou uložení do klidu a množstvím finančních prostředků.

Cílem je, aby dočasně nevyužívaná půda byla chráněna před větrnou i vodní erozí a zaplevelením a byla zachována její úrodnost. Vzhledem k tomu, že hmota nebude zkrmována a většinou ani odvážena z pozemku jeví se jako vhodnější druhy ty, které tvoří menší množství hmoty. Jejich nevýhodou je však obecně menší konkurenční schopnost vůči plevelům. Porovnáváme-li vlastnosti jetelovin a trav, pak trávy mají výrazně lepší pokryvnost a tudíž protierozní účinek v mimovegetačním období. Jeteloviny mají lepší předplodinovou hodnotu - produkují nejen množství kořenové hmoty, ale prostřednictvím symbiózy s hlízkovými bakteriemi obohacují půdu o značné množství dusíku. V podmínkách, kdy v některých podnicích již není skot, tudíž ani hnůj jako zdroj organické hmoty, je pěstování jetelovin pro udržení půdní úrodnosti důležité. Jejich nadzemní hmotu v takových případech musíme ponechat na pokose nejlépe rozdrcenou mulčovačem (cepovým sklízečem), aby se rychleji rozkládala, byla rovnoměrně rozmístěna po povrchu a nebránila v dalším obrůstání porostu. V našich pokusech se pro dlouhodobější uložení půdy do klidu osvědčila vojtěška prostřední (v procesu je již několik tuzemských novošlechtění), dále štírovník růžkatý, který snáší i mělčí půdy a sušší podmínky, ale i některé méně známé jeteloviny, např. čičorka pestrá. Na rozdíl od prvních dvou, které je nutno pro zachování kompletnosti a nezaplevelenosti jejich porostů sklízet nejméně 2x ročně, čičorka má naopak nejlepší konkurenční schopnost při jedné sklizni na konci vegetace. Její porost je hustý, poléhavý a neumožňuje vývin plevelů ze semen. Naopak po posečení zůstává povrch půdy téměř holý. Jetel plazivý se jevil jako vhodný spíše pro krátkodobější využití (2-3 roky), i když jako jediná jetelovina má dobrou pokryvnost (až 100%) i v zimě. Velmi rychle se zapleveluje např. pýrem plazivým, který je v porostech trav výrazně omezován.

Z hlediska konkurenční schopnosti vůči plevelům v průběhu celého roku jsou nejlepší rychle se vyvíjející výnosné druhy trav. Pro dlouhodobější uložení půdy do klidu (5 a více let) jsou vhodné vzrůstnější trávy, které mají větší konkurenční schopnost vůči plevelům. V našem případě v řepařské výrobní oblasti se osvědčil ovsík vyvýšený, a to i při jednorázové sklizni na konci roku vegetace. Pro střednědobé ukládání půdy (do 4 let) můžeme doporučit i méně vzrůstné druhy trav tj. srhu Aschersonovu a kostřavu luční sklízené (mulčované) dvakrát ročně. Lze použít i další vzrůstné druhy trav (např. srhu říznačku, kostřavu rákosovitou, její mezirodové hybridy, bojínek luční, jejich směsi nebo směsi s travami) pro krátkodobější účely (2-3 roky) i jílek mnohokvětý zejména jeho tetraploidní odrůdy aj.

Použití konkrétních druhů nebo jejich směsí v konkrétních podmínkách je vhodné konzultovat s odborníky. Osev orné půdy ukládané dočasně do klidu prostřednictvím vhodné pícniny a její pravidelnou sklizeň nelze z ekologického ani agronomického hlediska v žádném případě podcenit. Dotační politika státu by měla být zaměřena na podporu realizace vhodných způsobů ukládání půdy do klidu a jejich správného a dostatečného ošetřování. Kulturní ráz krajiny i ochrana půdního fondu a vodních zdrojů je odrazem vyspělosti státu.

Práce vznikla za podpory Výzkumného záměru MSM 41210-0004.