Středočeští rolníci a potravináři hlásí škody za 639 miliónů Kč

Škody za 639 miliónů korun způsobily letošní záplavy a přívalové deště zemědělcům a potravinářům ve Středočeském kraji. Dvě třetiny všech škod připadá na okres Mělník, který byl zasažen povodňovou vlnou na Vltavě i Labi. Dnes to sdělily okresní zemědělské agentury a ministerstvo zemědělství. K nejvíce postiženým patří společnost Arboeko z Obříství u Mělníka se škodou 30 miliónů, vinice Viléma Krause se škodou 14 miliónů a hospodářství Jaroslava Berana ze Zálezlic, jemuž voda zatopila 280 ze 320 hektarů polí a statek. Podle ředitele Zemědělské agentury Mělník Libora Jelínka způsobily záplavy tamním rolníkům škodu 330 miliónů korun. Z toho jen škody na polních plodinách dosáhly 160 miliónů korun, na budovách 110 miliónů korun, na mechanizaci 42 miliónů korun, na lesních porostech deset miliónů a na zásobách krmiva a steliva sedm miliónů korun. Po zahrnutí škod na stavbách, technologiích a zásobách v potravinářském průmyslu pak přišly podnikatelské subjekty na Mělnicku o 423,4 miliónu korun. Záplavy se tu přitom nevyhnuly ani funkcionářům okresní agrární komory, kteří rovněž podnikají v zemědělství. Místopředsedovi komory Václavu Valzovi, který má statek v obci Kly, zatopila voda dvě třetiny z 125 hektarů polí a škody napáchala zejména na úrodě brambor. "Nejhorší ale je, že mi už zbourali jeden barák a teď zbourají i druhý," řekl. Ještě před rozhodnutím o demolicích měl přitom škody na budovách odhadnuty na 1,7 miliónu korun, teď je ale musí odepsat zcela. Pěstitelé a potravináři na Berounsku odhadují přímé povodňové škody na 87,5 miliónu korun. Podle tamní zemědělské agentury jsou jen škody na plodinách vyčísleny na 25,5 miliónu korun, na mechanizaci na 18,4 miliónu korun a na zemědělských stavbách na 12,4 miliónu korun. Deště se však promítly i do snížení výnosů ozimých pšenic proti loňsku o desetinu na 3,36 tuny z hektaru. Zemědělci na Příbramsku odhadují povodňové škody zhruba na 50 miliónů korun. Ředitel příbramské zemědělské agentury Václav Semilský řekl, že na polních kulturách vznikly škody 40 miliónů korun a zbytek na rybnících. Voda ale nepoškodila žádný zemědělský podnik natolik, že by to ohrozilo jeho existenci. Úrodu tu kromě vody z Vltavy ohrožovaly i menší říčky Kocába a Želivka. Své vykonaly i přívalové deště, které poničily zbytek nesklizené úrody obilovin. Podepsaly se tak na její kvalitě, potravinářské obilí se tak vykupuje jako krmné. Deštivé počasí spolu se záplavami zkomplikovalo sklizeň obilovin na Rakovnicku, kde dosud zbývá sklidit dvě procenta pšenic, šest procent jarních ječmenů a deset procent z výměry ovsů. Podle ředitelky zemědělské agentury Ilony Vackové tu žně zpravidla končí kolem 20. srpna, letošní sklizeň by však mohla při slunečném počasí skončit nejdříve v neděli. Přímé povodňové škody na Rakovnicku se odhadují na 45 miliónů korun, zhruba ve stejné výši však lze očekávat škody následné. "Zejména potravinářské pšenice a sladovnické ječmeny nedosáhly požadovaných parametrů, a vykupují se proto za cenu krmného obilí. Řada porostů pak je napadená plísněmi a hrozí, že zde sklizené obilí nebude prodejné ani do krmných směsí," dodala. Na Kutnohorsku povodeň poškodila 570 hektarů zemědělských porostů, z toho 56 hektarů zničila voda úplně, řekl ředitel kutnohorské zemědělské agentury Josef Viktora. Povodeň postihla 17 subjektů a škody se vyšplhaly na čtyři milióny korun. Z toho na polních kulturách dosáhly 3,5 miliónu korun. Rybářské svazy nahlásily škodu za 400.000 korun, její konečnou výši ale upřesní až podzimní výlov.