V Karlovarském kraji skončily žně, výnosy ovlivnily deště v srpnu

Zemědělci v Karlovarském kraji před týdnem ukončili žně. Výnosy ze sklizně jednotlivých plodin jsou mnohem horší, než se předpokládalo. Důvodem byly silné přívalové deště, které v srpnu poničily až polovinu do té doby nesklizené úrody. Výrazně byla poškozena i kvalita plodin. Shodli se na tom ředitelé zemědělských agentur v kraji. Na Karlovarsku klesly meziročně výnosy u téměř všech obilovin až na ječmen ozimý a oves. Ječmen ozimý zemědělci stačili do 11. srpna sklidit a jeho výnosy vzrostly o desetinu na 3,5 tuny za hektar. Výnosy ovsa vzrostly o desetinu na 2,8 tuny, řekla ředitelka Zemědělské agentury v Karlových Varech Jitka Kočová. Na Karlovarsku klesly výnosy nejvíce u pšenice ozimé, a to o pětinu na 3,9 tuny na hektar. O pětinu klesly i výnosy řepky, které činily 2,2 tuny. Výnosy pšenice jarní klesly o tři desetiny na 2,8 tuny a ječmene jarního o desetinu na 2,9 tuny. Rovněž u žita se snížily výnosy o desetinu na 3,2 tuny. Na Chebsku a Sokolovsku meziročně výrazné výkyvy ve výnosech nenastaly, protože loňský rok nebyl vzhledem k deštivému září pro zemědělce úspěšný. Podle ředitele chebské Zemědělské agentury Vratislava Veigelta je však propad výnosů patrný ve srovnání s počátkem letošní sklizně před záplavami. Pokles byl od 12 procent u ozimé pšenice do 25 procent u ječmene jarního. Výnosy ozimé pšenice na Chebsku meziročně odhadem stagnovaly na čtyřech tunách na hektar. Výnosy ozimého ječmene zde vzrostly o dvě desetiny na zhruba čtyři tuny a ječmene jarního o tři desetiny na tři tuny za hektar. Výnosy žita klesly o desetinu na tři tuny a řepky o tři desetiny na 2,5 tuny. Výnosy ovsa vzrostly dvojnásobně na 2,6 tuny na hektar.