Poslanci EP se zasazují o sjednocení norem jaderné bezpečnosti

Normy jaderné bezpečnosti musejí být v Evropské unii sjednoceny tak rychle, aby je po vstupu musely nutně praktikovat také nové členské státy, horovali dnes ve Štrasburku rakouští pravicoví poslanci Paul Rübig a Marialiese Flemmingová (oba vládní lidovci - ÖVP). Vyzývali Evropskou komisi, aby už neotálela s přípravou návrhu legislativy na toto téma. Celý Evropský parlament je podle nich dnes nakloněn schválení takových norem, takže potíže mohou nastat jen u některých členských států. Standardy údajně musejí nutně platit do roku 2004, kdy se očekává velká vlna východního rozšíření. Úřady Evropské komise dohadují momentálně povinné minimální normy jaderné bezpečnosti postavené na údajích vídeňské Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), dále pak vytvoření fondu, z něhož by se financovalo odstavování nevyhovujících elektráren, a vytvoření pravidel pro řízené ukládání radioaktivního odpadu. Komise také vymýšlí, jak odškodnit Rusko za ztrátu části trhu s jaderným palivem, k němuž dojde, protože podle směrnic EU je zakázáno záviset stoprocentně jen na jednom dodavateli. Všechny kandidátské země, včetně Česka, které mají jaderné elektrárny, vozí podle komise palivo výlučně z Ruska. Flemmingová, známá odpůrkyně jaderné energie, souhlasí se snahou komisařky Loyoly de Palaciové normy vypracovat, i když z úplně jiných důvodů. "Není to proto, jak říká komisařka, aby se stavěly nové elektrárny, ale jen proto, aby se zavřely ty nevyhovující." Rübig už letos v květnu zpracoval pro EP zprávu o nezbytnosti změnit smlouvu Euratom (z dosavadní podpory jaderné energetiky na její útlum) a posílit úlohu EP vůči této organizaci; jeho zpráva byla jednomyslně schválena. V jejích závěrech se píše o naléhavé potřebě jednotné legislativy EU a o nutnosti vytvořit nezávislou agenturu, která bude provádět bezpečnostní kontroly ve všech 25 budoucích členských zemích EU. EK je vyzývána, aby vypracovala "zelenou knihu" o tom, jak zvyšovat úroveň jaderné bezpečnosti v EU na základě existujících dobrých zkušeností. "Chvála Bohu, že přišlo rozšíření a kandidátské země. Bez nich bychom se takovéto debaty nikdy nedočkali. Jen kvůli jejich jaderným elektrárnám se dnes bavíme o bezpečnostních standardech," radovala se Flemmingová. Upozornila, že mezi 15 nejnebezpečnějších jaderných reaktorů v Evropě patří i britské Calder Hall, Chapelcross a Bradwell, což vyvolává značné znepokojení například v Irsku. "Britská vláda přitom odmítá Irsku poskytnout jakékoli informace - chová se podstatně hůře než česká vláda v případě Temelína," uvedla. Předpověděla mimo jiné, že Praha i Vídeň dokonale splní všechny body loňské dohody o Temelínu a tento problém už nebude zatěžovat vzájemné vztahy. Podle tabulky sestavené Rakouským ekologickým ústavem hrozí největší nebezpečí od jaderných elektráren sovětského typu v Arménii a v Bulharsku, dále pak v Rusku a Kazachstánu. Následuje litevská Ignalina a zmíněné britské reaktory. Dukovanům přisoudil institut šest černých puntíků z možných 15, Temelínu pouhých pět, což je běžný průměr francouzských a německých elektráren.